Organizace odmítá obvinění ze špionáže, kvůli nimž Burkina Faso zadržela i Čecha

foto Ilustrační foto - Pohled na tábor pro vnitřní uprchlíky ve městě Djibo v těžce sužovaném severním regionu Burkina Faso.  26. května 2022. 

Ouagadougou/Haag/Praha - Nevládní humanitární organizace INSO dnes odmítla obvinění ze špionáže, kvůli nimž vojenská junta západoafrické Burkiny Faso zatkla osm osob včetně jednoho Čecha. Organizace v prohlášení uvedla, že učiní vše pro propuštění všech zadržených, napsala agentura AFP.

České ministerstvo zahraničí o případu ví a je v kontaktu s blízkými zatčeného Čecha, sdělila v úterý ČTK Mariana Wernerová z odboru komunikace Černínského paláce.

Všech osm zatčených pracovalo pro organizaci sídlící v Haagu, která se věnuje humanitární bezpečnosti a poskytuje především bezpečnostní analýzy jiným humanitárním organizacím.

Úřady zatkly francouzského ředitele pobočky na konci července, kdy bylo fungování organizace na tři měsíce pozastaveno kvůli shromažďování citlivých údajů bez předchozího povolení. Poté junta zatkla i Francouzku působící jako zástupkyně ředitele pobočky, Čecha, který je ředitelem programů INSO, občana Mali a čtyři občany Burkiny Faso, uvedla AFP.

Důvodem zatčení bylo, že organizace shromažďovala a poskytovala zahraničním mocnostem citlivé bezpečnostní informace, jež by mohly poškodit národní bezpečnost a zájmy Burkiny Faso, řekl v úterý ministr bezpečnosti Mahamadou Sana.

"Kategoricky odmítáme obvinění týkající se naší práce v Burkině Faso a nadále budeme dělat vše pro propuštění našich kolegů na svobodu," uvedla INSO v prohlášení. "Spojovat naši práci na bezpečnosti humanitárních organizací se špionáží je nejen chybné, ale rovněž to zvyšuje riziko pro humanitární pracovníky," dodala organizace.

V Burkině Faso od září 2022 vládne autoritářská junta Ibrahima Traorého, která podle svých slov prosazuje suverénní politiku. Od té doby také uskutečnila rozsáhlé reformy včetně odložení voleb, které by vedly k návratu civilní vlády. Volby se měly konat už loni, junta ale období přechodu k demokracii prodloužila do července 2029.

Západoafrická Burkina Faso se od roku 2015 potýká s útoky islamistických radikálů. Z toho důvodu požádala o pomoc Francii, svého tradičního partnera, se kterým ji pojí koloniální minulost. Francii se ale džihádisty nepodařilo porazit, Burkina Faso se proto od Francie odvrátila a v boji proti islamistům se přiklonila k Rusku, stejně jako vojenské junty v Nigeru a Mali. Francii pak pravidelně obviňuje z pokusu o destabilizaci země.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 8.10.2025 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je středa 8. října 2025

Očekáváme v 17:00 14°C

Celá předpověď