Opozice slibuje snižování zadlužení nebo posílení principu dluhové brzy

foto České bankovky, koruny, bankovní trezor - ilustrační foto.

Praha - Opoziční strany, které které mají podle průzkumů reálnou šanci na vstup do Sněmovny, slibují ohledně konsolidace veřejných financí ve svých volebních programech snižování zadlužení, provozu státu nebo alespoň upevnění principu dluhové brzdy. Vyplývá to ze zjištění ČTK. Dluhová brzda je nyní stanovena zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 procentech hrubého domácího produktu. Po dosažení jeho hranice musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, plánuje povýšit zákon o rozpočtové odpovědnosti na ústavní. Zároveň chce snížit schodek do konce volebního období na 1,5 procenta HDP. "Naše země se musí vrátit k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů, proto výrazně zpřísníme fiskální pravidla. Zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšíme na ústavní," uvádí program. Koalice spolu chce zároveň zavést výdajové pravidlo, aby politici nemohli vládní výdaje populisticky zvyšovat bez ohledu na rezervy a hospodářskou situaci.

Podobně se k veřejným financím staví i SPD, které chce prosadit ústavní dluhovou brzdu podle vzoru Švýcarka. To znamená, že výdaje státního rozpočtu musí dlouhodobě odpovídat příjmům. "Strategickým cílem hospodaření státu musí být vyrovnané rozpočty," uvádí SPD.

Koalice Pirátů a STAN chce deficit státního rozpočtu dostat do roku 2025 pod tři procenta tak, aby ČR plnila kritéria EU. "Udržitelnost veřejných financí zajistíme skrze rychlejší růst ekonomiky, úspory a zvýšení efektivity na straně státu, zlepšení zapojení lidí na legální trh práce, osekání daňových výjimek, zlepšení výběru daní a další zdroje," uvádí koaliční strany. Zároveň Piráti a Starostové chtějí připravit podpůrný rozpočtový balíček pro restart po odeznění pandemie a také zajistit, aby investice tvořily nejméně deset procent výdajů státního rozpočtu.

Hnutí Přísaha slibuje snížení nákladů státní administrativy, seškrtání zbytných výdajů nebo úspory díky digitalizaci státu. "Je nezbytné provést inventuru všech vládních výdajů a je potřeba sledovat efektivitu těchto výdajů a tvrdě bojovat s korupcí, která vládní výdaje prodražuje. Příjmy státu mohou být vyšší při rychlejším odhalování podvodů a zlepšení výběru daní z transferových cen a nadnárodních společností," uvádí program Přísahy.

Hnutí ANO představí volební program až na počátku září. Ale plány ministerstva financí, které má hnutí v gesci, počítají se snížením deficitu veřejných financí z letos očekávaných 8,8 procenta HDP na 5,2 procenta v roce 2024. V případě plánovaných úspor by to mělo být 4,2 procenta v roce 2024. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dříve také uvedla, že za osm let by se Česko mělo vrátit k přebytkovým rozpočtům. Plán MF také počítá s růstem zadlužení na 54,6 procenta HDP v roce 2024 z letošních 44,8 procenta HDP. V případě úspor na straně příjmů a výdajů, které MF plánuje, by mělo zadlužení stoupnout na 52,8 procenta HDP. V roce 2017 byl veřejný dluh 34,2 procenta HDP a veřejné finance byly v letech 2017 až 2019 v přebytku.

Volební programy ČSSD a KSČM se přímo samostatně otázce konsolidace veřejných financí nevěnují.

Podle odborníků, které ČTK již dříve oslovila, procházela česká ekonomika končícím volebním obdobím kromě pandemického období výraznou expanzí, kterou ovšem vláda nevyužila pro potřebné reformy nebo omezení zadlužování. Rostoucí zadlužování je přitom podle ekonomů a svazů největším negativem činnosti současné vlády. Přístup vlády k veřejným financím dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je úterý 21. září 2021

Očekáváme v 21:00 13°C

Celá předpověď