Praha - Sněmovna nebude návrh opozičního hnutí ANO na zmrazení platů politiků na pět let projednávat ani schvalovat na mimořádné schůzi. Její program dnes vládní koalice nepodpořila, přičemž k přijetí chyběl jediný hlas. Kabinet hodlá předložit vlastní řešení. ANO chtělo svůj návrh prosadit už v prvním kole projednávání. Předseda hnutí Andrej Babiš vládě vyčetl, že dopustila navýšení platů ústavních činitelů od začátku letošního roku, zatímco důchodcům sníží valorizaci penzí. Změny programu schůze Sněmovny poslancům zabraly zhruba dvě hodiny. Sněmovna dnes schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti.
"Vláda rozjela asociální politiku, chce teď důchodce připravit o 1000 korun každý měsíc na penzích," prohlásil Babiš. Vypočítal, že s ohledem na zvýšení platů ústavních činitelů dostane jako řadový poslanec od června do konce roku o 96.000 korun navíc, zatímco důchodci v průměru o 7000 korun přijdou. "Vláda nechce dát důchodcům 7000 korun, a já za sedm měsíců budu mít navýšení 96.000, které samozřejmě posílám samoživitelkám, a považuji to za skandální," uvedl bývalý premiér.
"Je nemorální, aby v době, kdy se lidem snižuje koupěschopnost, se jedné skupině zvyšovaly platy," řekl také předseda ANO. Kabinet vinil z toho, že "nechává inflaci zcela volný průběh", "šetří na lidech" a "rekordně zadlužuje zemi". Babiš si postěžoval na to, že ostatní zákonodárci mohou podnikat, zatímco on musel jako premiér převést holding Agrofert do svěřenských fondů.
Projednávání návrhu ANO podpořil předseda dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Poukazoval na to, že koalice nepřipustila ani projednávání obdobného návrhu SPD zmrazit platy politiků na čtyři roky. Pro schválení programu schůze podle sněmovního záznamu hlasovalo 70 ze 140 přítomných poslanců opozice a Michael Rataj z klubu Starostů, ostatní poslanci vládních stran se hlasování zdrželi.
Babiš připomenul, že průměrný plat loni vzrostl na 43.350 korun měsíčně, avšak reálné mzdy klesly o 7,5 procentního bodu. Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům vzrostly meziročně platy zhruba o 12,7 procenta. Plat řadového poslance a senátora se zvýšil o 11.600 Kč na 102.400 korun měsíčně. Prezident pobírá 341.200 korun, o 38.500 Kč víc než dosud. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90.000 korun. Politikům a soudcům se zvedly rovněž náhrady.
Babiš příjem řadového zákonodárce propočítal na zhruba 155.000 korun měsíčně, "průměrně se ale kvůli funkcím realita blíží spíš 200.000 korunám měsíčně". K platu je třeba podle předsedy ANO přičíst náhrady za stravu, dopravu a reprezentaci v rozmezí 53.200 korun až 72.100 korun. Poslanci mají dále peníze na asistenta ve výši 50.500 korun měsíčně, na odborné a administrativní práce 25.600 korun měsíčně, na pronájem kanceláře až 27.000 korun měsíčně, příspěvek na vybavení kanceláře až 5200 korun měsíčně, na telefon a internet až 5000 korun měsíčně. Dohromady to představuje v průměru 108.241 korun měsíčně, dodal Babiš.
"Solidarita musí platit pro všechny, ne pro dolních deset milionů," uvedl předseda ANO. Poukázal opětovně na ceny jídel v poslanecké jídelně a vyzval k jejich navýšení. "Já vím, že všichni mě tady budete nenávidět, ale mně je to jedno," uvedl. Podle Babiše není normální, aby poslance stála bramborová polévka 12 korun, čočková 15 či 16 korun, smažený sýr 109 korun, sekaný smažený řízek 105 korun a smažený vepřový řízek 112 korun.
ANO návrh předložilo už v listopadu 2021, na jeho projednání se zatím nedostalo. ANO proto požádalo o mimořádnou schůzi.
Platy ústavních činitelů se podle platného zákona od loňského roku odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Do té doby obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.
Změny programu schůze Sněmovny poslancům zabraly zhruba dvě hodiny
Jednání o návrzích na úpravy dnešního programu schůze Sněmovny zabralo poslancům zhruba dvě hodiny. Koaliční kluby prostřednictvím předsedy frakce ODS Marka Bendy vetovaly všechny snahy opozičních zákonodárců ANO a SPD o zařazení nových bodů. Předseda pirátského klubu Jakub Michálek nabádal už ráno opozici ke zdrženlivosti, což zdůvodňoval nutností schválit novelu o snížení administrativy při zadávání veřejných zakázek. Podle šéfky frakce ANO Aleny Schillerové se ale opozice nenechá umlčet a bude mluvit o problémech, které podle ní trápí obyvatele.
Vládní novela o veřejných zakázkách přejímá předpisy Evropské unie. Michálek varoval, že pokud Česko nebude plnit závazky, hrozí mu pokuta nejméně 41 milionů korun. "Pojďme pracovní den pojmout pracovně," apeloval předseda pirátských poslanců. "Nekaučujte nás tady a neříkejte nám, co máme dělat. Neumlčíte nás," odpověděla mu Schillerová..
Místopředsedkyně Sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) míní, že Piráti si mohou sami za protahování schvalování novely o zakázkách. Upozorňovala na dva podle ní sporné pirátské pozměňovací návrhy, které se týkají zakázek na informační technologie a možnosti vylučování některých uchazečů. Dostálová uvedla, že dohoda ohledně těchto úprav by byla lepší cestou než se "bombardovat přes mikrofon".
Do bloku ke změnám programu schůze se sešlo podle ranních informací předsedající Věry Kovářové (STAN) kolem 25 přihlášek. Několik z nich přišlo od opozičních poslanců s právem přednostního vystoupení, na něž se nevztahoval pětiminutový limit pro zdůvodnění návrhu úpravy.
Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd za firmy v úpadku
Sněmovna dnes schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Předlohu, kterou teď dostanou k posouzení senátoři, odráží změny zejména v insolvenčním právu.
Dolní komora do novely vložila na návrh sociálního výboru zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problémem totiž podle zdůvodnění úpravy nejsou legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.
"Motivem k úpravě této oblasti je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy," stojí v důvodové zprávě vládní novely. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.
Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.
Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.
Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce je by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění.
