Paříž - Vytoužené olympijské zlato nadělil kanoista Martin Fuksa nejen sobě, ale i jako dárek svému bratru Petrovi, který má dnes šestadvacáté narozeniny. A rád by si jednou pověsil olympijskou medaili na krk i společně s ním v deblu. Novinářům řekl, že zvažuje, že by se kvůli tomu na kategorii C2 více zaměřil.
Na singlu po dnešním odpoledni Fuksa získal všechno, co se dalo. "Dohrál jsem kanoistiku, tak bych to řekl. Sen se splnil. Je to to nejvíc, co jsem mohl dosáhnout," prohlásil novopečený olympijský šampion.
Už rok věděl, že možná životní finále pojede v den bratrových narozenin. "Jaký jiný dárek mu nadělit než tento. Já doufám, že z toho má radost a jednou si něco pověsíme na krk i spolu," uvedl jednatřicetiletý kanoista.
S mladším bratrem už dvakrát startovali na olympijských hrách. Ve čtvrtek v Paříži dojeli sedmí, od bronzu je dělilo 65 setin sekundy. "Brácha je úplně skvělej. Finále jsme jeli bombastický, fakt vyrovnaný a chyběl kousek. Kdo by to byl řekl. Tak se asi teď zaměříme víc na debla a splníme sen ještě jemu," přemítal Fuksa.
Cílem by mohly být olympijské hry v Los Angeles 2028. "Teď je třeba čas vrátit na sto procent své rodině a třeba se zaměřit čistě na toho debla. Nevím, kolik mám času, ale Los Angeles je v klidu. Sebastian (Brendel) tu jel v šestatřiceti. Myslím, si, že úplně v pohodě," doplnil s poukazem na start německého soupeře a olympijského šampiona z kilometrové trati z let 2012 a 2016, který v Paříži obsadil osmé místo.
Po návratu do Česka přijde zlatá olympijská medaile na stůl, kam si pokládá všechny čerstvě získané cenné kovy. Možná se tam ale dlouho neohřeje. "My máme za tři týdny mistrovství světa neolympijských disciplín, tak bych taky rád měl nějakou medaili tam. Tak doufám, že ji tam získám a hned ji vyměníme," přál si Fuksa.
Hlavně se těšil, až přiveze medaili ukázat do "nejlepší loděnice na světě", jak říká svému tréninkovému zázemí na Labi v Nymburku. "Doufám, že to všechny tam motivuje k tomu, aby makali a věřili, že když tomu dáte celý život a všechno, tak můžete dokázat velké věci. Doufám, že ti mladí kluci tohle uvidí a vezmou si ze mě příklad," dodal nově korunovaný král mezi kanoisty.
Dvojnásobný šampion z Atlanty Doktor se na Fuksovu jízdu chvílemi nedíval
Dvojnásobný olympijský vítěz z Atlanty z roku 1996 Martin Doktor se na jízdu svého nástupce Martina Fuksy chvílemi raději nedíval. Sportovní ředitel Českého olympijského výboru a šéf výpravy v Paříži se podobně jako řada ostatních obával, jestli český kanoista v úvodu finále nenasadil příliš rychlé tempo. Novinářům řekl, že v triumf uvěřil až těsně před cílem.
Někdejší úspěšný kanoista Doktor si ostře sledovaný boj Martina Fuksy o olympijskou medaili nemohl nechat ujít. Finále hodně prožíval. "Chvílemi jsem se koukal na tribuně pod nohy, protože jsem se bál, že to přepálil. Všichni jsme se báli. Měl jsem strach. Když jsem se pak bavil s tátou a dědou, tak ti na tom byli podobně, protože jim to neřekl, že to takto vypálí a pojede," popsal.
I když se Fuksův náskok v čele nezmenšoval, nechtěl se radovat předčasně. "Uvěřil jsem asi deset metrů před cílem. Všichni kolem jásali a já jim říkal: 'Držte h..., dokud nedojede až do cíle.' Protože vím, jak je jednoduché něco podělat. Nechtěl jsem to zakřiknout, takže jsem se začal radovat až za cílem," řekl Doktor, jenž v Atlantě vyhrál závody na 500 i 1000 metrů.
Pětistovka mezitím z olympijského programu vypadla, takže Fuksa mohl v singlu bojovat jen na kilometru. A Doktor smekl klobouk před tím, jak si počínal.
"Je to borec, jak jel, tak dnes na něj nikdo neměl. Jel úplně neuvěřitelně," řekl na adresu novopečeného šampiona. Ten má ve sbírce spoustu dalších medailí včetně tří světových a dvanácti evropských titulů. Proto se nabízí otázka, zda už Doktora svými úspěchy nepředčil. "V součtu byl lepší než já už dřív, ale olympijská medaile je nejvíc. Teď ji má. Nejde to srovnat, ale je to borec. Má jiné soupeře," přemítal šéf české mise v Paříži.
Čeští sportovci zatím na těchto hrách zažívají víc zklamání než radosti, Fuksovo zlato je teprve třetí medailí z her, které v neděli skončí. "Je to jedno. To jsou individuální příběhy a ten je naštěstí šťastný. Není to tak, že bych pro něj chtěl medaili, že jich je málo. On tomu obětoval strašně moc, nadřel se," dodal Doktor.
