Zlín - Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že odbory při jednání o výstražné stávce škol naplánované na 27. listopadu neformulovaly jasný požadavek. V různých prohlášeních a dopisech rodičům podle něj vyslovily řadu obav, které ministr z velké části považuje za neopodstatněné. Ale nestanovily požadavky a podmínky, za kterých by byly ochotny stávku třeba zmírnit, řekl dnes novinářům Bek na celostátní konferenci Sdružení místních samospráv ČR ve Zlíně.
Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu. Chystanou stávkou usilují o více peněz pro školství. Kritizují také to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků - tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Zároveň se jim nelíbí návrh nařízení vlády, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu.
"Myslím, že odbory jsou v tuhle chvíli rozhodnuty stávku podniknout, stávku považuji v tuhle chvíli za jasnou věc. Odbory se tak rozhodly, přestože jsme jim dali garanci, že rozpočet roste ne o čtyři, ale o osm miliard korun meziročně," uvedl Bek. Prostor pro jednání podle něj již není, odbory musí tři dny před stávkou oznámit, že se bude konat. Podoba stávky je podle něj na odborech, informaci o počtu stávkujících škol ministr zatím nemá.
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Podle Beka je ve vládě od září dohoda na tom, že pro školství budou využity další čtyři miliardy korun. Vláda je podle ministra připravena prostředky uvolnit po Novém roce.
Podle Dobšíka vyjádřily odbory své požadavky jasně, v rozpočtu školství podle nich chybí peníze. Zároveň chtěly, aby ministerstvo stáhlo návrh nařízení vlády na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu.
Bek dnes starostům na konferenci řekl, že řada argumentů či obav, které zaznívají kolem školství ve veřejném sektoru, je neopodstatněná. Není podle něj pravda, že se sníží počet financovaných úvazkových hodin, jejich počet podle ministra celkově vzroste. "Navrhuje se, že ze 75.000 úvazků učitelů se 600 úvazků vezme školám, které jsou nejvýš ve využití kapacit, a o to víc porostou školy, které jsou hluboko pod maximy, což je naprostá většina škol. Změna, kdyby byla přijata, se projeví tak, že na 2500 školách se nestane nic, na 1300 nebo 1400 školách ubude mezi nula a jedním úvazkem, na necelé stovce škol by mohl ubýt více než jeden úvazek," uvedl Bek.
V úterý po jednání s Dobšíkem ministr řekl, že by se maximální počet financovaných hodin mohl redukovat na 95 procent dosavadního maxima pro základní i střední školy. Na některých školách, které se budou nacházet nad maximem, se počet úvazků sníží. Školy, které se budou po redukci nacházet pod maximem, se bude moci počet úvazků zvyšovat.
Příští rok podle něj nebude žádná změna ve financování asistentů pedagoga. Stát také nechce omezit financování nepedagogů, diskuse se vede o nefinancování neobsazených míst, řekl Bek.
Neobsazená místa ve školách jsou podle Dobšíka něco jiného než na úřadech. Ředitelé škol využívají peníze z neobsazených úvazků ke zvyšování platů pracovníků. Když neobsazená místa ministerstvo školství škrtne, sníží se podle Dobšíka výrazně plat pracovníkům, kteří například ve školní jídelně jsou.
V České televizi dnes v podvečer ministr sdělil, že do budoucna je potřeba stavět spíše větší školy, které budou spádové pro větší oblasti, více obcí či svazky obcí. "Je to podle mě strašně důležité téma, které se rozvíjí na odborné rovině," podotkl Bek. Ředitelé malých škol musejí podle něj nyní zajišťovat rozsáhlou agendu, kdy sami učí, organizují vzdělávací činnost na škole, zajišťují předpisy ohledně bezpečnosti nebo účetnictví. "V malých celcích se tato agenda stává obrovskou zátěží pro ředitele," sdělil Bek. Pomoci by podle něho mohl expertní tým na úrovni kraje nebo obcí s rozšířenou působností, který by ředitelům menších škol poskytoval metodickou podporu.
Ministr upozornil na přibývání nových pracovních pozic ve školství. "Za posledních pět let vzniklo v regionálním školství 40.000 nových úvazků. V případě pedagogických pracovníků jde o nárůst o 20 procent, přestože dětí přibylo necelých osm procent," uvedl Bek. Dětí na základních školách podle něj tento školní rok ubylo, příští rok bude pokles větší. Podle Beka je třeba zpomalit tempo personálního růstu, až se ustálí počet pedagogů a asistentů pedagogů, který by odpovídal dlouhodobé demografické situaci.
Diskutovaný převod nepedagogických pracovníků na zřizovatele je podle ministra možný jen v případě odpovídajících podmínek v rozpočtovém určení daní. Bez toho přesun na zřizovatele není možný. V budoucnu by se mohly vzít peníze vyčleněné na tento účel ve státním rozpočtu a rozdělit je mezi obce a kraje, aby mohly financovat dané pozice.
