Odbory a firmy žádají spuštění kurzarbeitu kvůli dopadům války

foto Ilustrační foto - Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Praha - Odbory a zaměstnavatelé požadují spuštění kurzarbeitu pro firmy kvůli dopadům války na Ukrajině. Využít by se případně měly i peníze z evropských fondů či plánu obnovy. Po jednání odborářů a zástupců organizací zaměstnavatelů s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN) to ČTK řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

"Na využití kurzarbeitu panuje jednoznačná shoda. Je nutné situaci řešit. Taková krize, jaká je nyní, tady dosud nebyla. Jak jsme se zaměstnavateli formulovali, tak tento nástroj (kurzarbeit) potřebujeme," uvedl Středula. Podle něj představuje problém to, že kurzarbeitu dosud stále chybí evropské schválení.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy. ČR má nová pravidla pro zavedení tohoto nástroje od loňského července. Bez evropského schválení ho nemůže ale používat. Takzvaná evropská notifikace má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích. Česká strana loni o povolení požádala, dosud ho nemá. Podle Středuly je nutné, aby příslušní ministři notifikaci co nejdříve vyřídili.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před deseti dny ČTK řekl, že Česko by v případě potřeby mohlo kurzarbeit spustit do pár týdnů. Podotkl také, že zavedení kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu ale zatím není v plánu. "Budeme hledat nástroje jakým způsobem pomoci," uvedl tehdy Jurečka. Dodal, že na evropských jednáních česká strana podle něj bude "zvedat otázku" kompenzací pro zasažené sektory a firmy. Středula řekl, že se válečné dopady netýkají jen firem, které přímo podnikají v Rusku, na Ukrajině či v Bělorusku. Zmínil případný výpadek surovin, omezování či zastavování výroby i vliv na další odběratele.

Podle novely o zaměstnanosti by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích. Musela by se na tom ale dohodnout tripartita. Přesné podmínky použití by pak stanovila vláda v nařízení. Teprve tento předpis s určením oblastí, oborů a doby vyplácení by notifikovala Evropská komise. Podle Jurečky by Česko postupovalo tak, aby notifikace byla hotová do dvou týdnů.

Odborář míní, že by se do podpory firem a zaměstnanců měla přesměrovat i část peněz z evropských fondů. Využít by se měly i prostředky z plánu obnovy.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 9:00 22°C

Celá předpověď