Praha - Výsledky podrobné obsahové, formální i chemické analýzy dopisu se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ze sklonku jeho života představí archiváři a další odborníci na vědeckém semináři, který se uskuteční v pražské vile Lanna 15. října. Text současně zasadí do kontextu tehdejší doby i Masarykova života a díla. Národní archiv ČTK informoval, že poté na svém webu i na stránkách www.tajemnaobalka.cz zveřejní digitalizovanou kopii dokumentu, jeho kompletní přepis, překlad i doprovodné analýzy a komentáře. Archiváři se také chystají veřejně vystavit originál dokumentu, termín oznámí později.
Pětistránkový dopis psaný převážně v angličtině, který Masaryk nadiktoval svému synu Janovi podle prvních odhadů v roce 1934, historici za velkého zájmu veřejnosti a médií otevřeli a přečetli v pátek na zámku v Lánech. Při zběžné kontrole potvrdili autenticitu dokumentu, který dlouho čekal na zveřejnění. Tajemník Jana Masaryka Antonín Sum obálku s dopisem předal archivářům roku 2005 s podmínkou, že otevřena má být až za dvacet let.
Unikátní text se z Lán vrátil zpátky do trezoru Národního archivu. Nyní ho budou zkoumat pracovníci Národního archivu a Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Dopis podrobí analýzám, pořídí přepis a překlad listin. Výsledky expertizy představí odborníci z různých oborů v polovině října na vědeckém semináři ve vile Lanna v Bubenči, která slouží jako reprezentační zařízení Akademie věd. Veřejnost si poté bude moci zdigitalizované dokumenty i s komentáři expertů přečíst na webu Národního archivu a speciálním webu věnovaném "tajemné obálce" s Masarykovými slovy.
Historička Dagmar Hájková po první rychlé prohlídce po otevření dopisu uvedla, že text vznikl nejspíš v létě 1934. Tehdy se Masaryk domníval, že umírá. V dopise zmínil své zdravotní problémy, mluvil o organizaci vlastního pohřbu a také vyjádřil skepsi vůči lidem, kteří jsou nevzdělaní a hloupí. "Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi," citovala Hájková Masarykova slova. Kriticky se prezident vyslovil na adresu slovenského politika Andreje Hlinky, zmínil se i o početné německé menšině v Československu a dalších aktuálních tématech té doby.
Zakladatel a první prezident československé republiky abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935, bylo mu 85 let. Zbytek života strávil v ústraní v Lánech, kde zemřel o necelé dva roky později, 14. září 1937. Jeho pohřeb o týden později se stal velkou manifestací jednoty národa v době sílícího nacismu.
