Očkování dětí od pěti do 11 let je pomalé, mezi okresy jsou velké rozdíly

foto Ilustrační foto - Zdravotnice očkuje chlapce vakcínou proti koronaviru 27. prosince 2021 v ústecké Masarykově nemocnici, kde začalo očkování dětí od pěti do jedenácti let.

Praha - Očkování proti covidu-19 je u dětí ve věku od pěti do 11 let zatím výrazně pomalejší, než bylo za první měsíc u skupiny dětí od 12 do 15 let. Až desetinásobné jsou rozdíly v proočkovanosti mezi některými okresy. Zatímco v Praze, některých částech Jihočeského, Středočeského kraje a Vysočiny je očkováno šest až sedm procent dětí od pěti do 11 let, v okresech Jeseník a Česká Lípa to je 0,6, respektive 0,8 procenta dětí. Ve zprávě k očkování dětí to dnes uvedlo Centrum pro modelování společenských a biologických procesů (Bisop).

Očkování má děti stejně jako dospělé chránit před těžkým průběhem onemocnění a následnými komplikacemi. Bisop připomíná, že vakcinace dětí je přirozeně spojená s obavami rodičů, které je možné zmírnit vhodnou komunikací. Zásadní roli v tomto mají praktičtí lékaři pro děti a dorost, pro rodiče jsou důvěryhodným zdrojem informací a přirozenou odbornou autoritou. Lékaři mají sice k dispozici doporučení odborných společností, ale chybí jim jakýsi komunikační manuál, který by mohli využít při rozhovorech s rodiči. "Webové stránky Ministerstva zdravotnictví ČR věnované očkování proti covid-19 se pak vakcinaci mladších dětí vůbec nevěnují a komunikace úřadu se soustředí na organizační aspekty vakcinace. Pravděpodobně tak dochází k situacím, kdy rodiče při hledání informací narazí spíše na materiály zpracované odpůrci vakcinace vytvořené s cílem ovlivnit jejich rozhodování," uvádí zpráva Bisop.

Zatímco v mladší populaci do 11 let dostala po měsíci od začátku vakcinace alespoň jednu dávku čtyři procenta dětí, mezi dětmi od 12 do 15 let mělo aspoň první dávku po měsíci asi 18 procent. Úroveň proočkovanosti dětí je v některých okresech markantně odlišná, rozdíl je až desetinásobný. Nejvyšší je proočkovanost dětí do 11 let v Praze a některých okresech Jihočeského a Středočeského kraje, kde dosahuje sedmi a více procent. Nad šesti procenty je i v části Vysočiny. Na opačném konci jsou okresy Jeseník a Česká Lípa, které jsou pod jedním procentem.

Příčinou nízké proočkovanosti může být podle autorů zprávy malý počet očkovacích míst, a tedy horší dostupnost vakcinace. Rodiče také mohou narážet na organizační překážky. "Právě horší dostupnost a náročnost celého procesu pak může část rodičů od vakcinace odradit i v případě, že neodmítají očkování jako takové," uvádí zpráva.

Rodiče mohou nechat své děti očkovat v očkovacích centrech, ordinacích praktických lékařů a u mobilních týmů. Velký důraz stát kladl hlavně na vakcinaci u dětských praktiků, těch se podle Bisop za první měsíc zapojilo 385, tedy asi 17 procent z celkového počtu 2254 praktických dětských lékařů registrovaných v národním registru. Hladší vakcinaci v ordinacích praktiků podle zprávy brání už tak velké vytížení lékařů. Komplikací může být i to, že nejmenší možné balení, které si mohou objednat, obsahuje 30 dávek. To někteří lékaři nejsou schopni spotřebovat.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je pátek 20. května 2022

Očekáváme v 19:00 25°C

Celá předpověď