Praha - Letošní udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku vládní i opoziční politici. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Laureátům pogratuloval premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový.
Nobelovu cenu získali běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
Fiala to považuje za důležitý symbol v současné nelehké době. "Válka na Ukrajině nám dnes a denně připomíná, že mír a svoboda nejsou samozřejmost a musíme o ně pečovat. Laureátům blahopřeji a děkuji za jejich práci ve prospěch lidských práv ve východní Evropě," napsal český premiér dnes večer na twitteru.
"Jsem ráda, že se Nobelův výbor rozhodl ocenit představitele občanské společnosti, kteří se zasazují za základní lidská práva a svobody v postsovětském prostoru," napsala ČTK předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Uvedla, že ocenění organizace Memorial ji těší i z toho důvodu, že její aktivity dlouhodobě sleduje a podporuje. "Zrovna v poslední době jsem jí poskytla vilu předsedů Sněmovny jako zázemí pro činnost," připomněla.
Laureátům pogratuloval šéf české diplomacie Lipavský. "Jejich ocenění je také oceněním všech statečných žen a mužů, kteří brání mír, demokracii a bojují za svobodu," napsal ČTK.
Předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl to, že každý ze tří oceněných bojuje za mír v době, kdy Rusko rozpoutalo největší válečnou operaci v Evropě od druhé světové války. "Ocenění je obrovským uznáním za práci, kterou odvádějí a za niž například v Bělorusku nebo v Rusku čelí mimořádně tvrdé perzekuci," sdělil ČTK.
Seznam laureátů ocenil místopředseda sněmovního zahraničního a evropského výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Ocenění bojovníků za lidská práva z Ruska a Běloruska podle něj není jen uznáním jejich práce či políčkem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. "Vnímám to i jako vzkaz občanům Ruska a Běloruska, těm, které tamní režimy perzekvují, že i na ně je pamatováno, že je nevnímáme paušálně jako zlo, že bychom je chtěli jednou přijmout do společenství vyspělých zemí, které ctí základní pravidla individuálních práv a svobod i mezinárodněprávní normy," uvedl.
"Máme z toho obrovskou radost," uvedla na svém facebooku česká pobočka Memorialu, který v Rusku proslul odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu. Samotné sdružení Memorial pak uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí "nevýslovnými útoky a represemi".
Vedle Memorialu získal Nobelovu cenu za mír jeden z iniciátorů prodemokratického hnutí v Bělorusku Bjaljacki, zakladatel organizace Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Bjaljacki je od loňského července v běloruském vězení. V roce 2005 získal cenu Homo Homini české organizace Člověk v tísni, kterou mu osobně předal bývalý český prezident Václav Havel. V září 2012 byl vyhlášen laureátem Ceny Lecha Walesy a v roce 2013 se stal prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva.
Třetím z oceněných je ukrajinské Centrum pro občanské svobody, které bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po únorovém zahájení ruské invaze začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním válečných zločinů ruských okupačních jednotek.
Vjasna, Memorial i Centrum pro občanské svobody patří podle organizace Člověk v tísni ve svých zemích nejen mezi nejznámější, ale také nejdéle působící lidskoprávní organizace. "Jejich význam pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině je doslova klíčový. Jsou svědomím svých národů," napsal ČTK Ondřej Lukáš, mediální koordinátor organizace.
Centru pro občanské svobody se podle něj díky nástupu Ukrajiny na cestu demokracie od roku 2014 dýchá lépe, Vjasna a Memorial ale platí za svou aktivitu vysokou cenu. "Vjasna byla po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020 tvrdě pronásledována a v současnosti působí pouze mimo hranice Běloruska. Její vedení, včetně Aleš Bjaljackého, obdrželo drakonické tresty odnětí svobody. Co se týče Memorialu, ten byl rozhodnutím ruských soudů letos zrušen a rovněž oficiálně působí pouze v zahraničí," dodal.
