Praha - Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16.700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Do ČR se přistěhovalo 57.000 lidí, naopak vystěhovalo se jich 20.000. V zemi se loni po 17 letech narodilo méně než 100.000 dětí. Bylo jich 99.834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o 12.000 narozených. Zemřelo 120.200 lidí, meziročně o 19.700 méně. Česká společnost dál stárne. Počet i podíl lidí nad 65 let loni rostl. Tvořili 20,9 procenta obyvatel. Bylo jich 2,2 milionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Fotogalerie
Úbytek narozených podle statistiků částečně souvisí se změnami věkového složení žen reprodukčního věku. "V roce 2022 navíc klesl i průměrný počet dětí narozených jedné ženě, meziročně z 1,83 na 1,66. Obdobná úroveň plodnosti byla u nás také před šesti lety," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Počet potratů se meziročně mírně snížil na 27.600. Přibylo ale umělých přerušení těhotenství, a to o 900 na 16.400.
Statistici už dříve uvedli, že úmrtnost se loni v Česku snížila ve všech věkových skupinách nad 35 let. Doba dožití se minulý rok znovu prodloužila. U mužů se protáhla o dva roky na 76,1 roku a u žen zhruba o 1,5 roku na 82 let. Po zkrácení za epidemie koronaviru se tak vrátila na délku z roku 2018.
Do manželství loni vstoupilo 54.500 párů, což bylo o 17 procent více než o rok dříve. Je to zároveň jen o necelých 400 sňatků méně než v roce 2019, kdy vrcholil šestiletý růst počtu svateb. Rozvedlo se 19.300 manželství, meziročně o 1800 méně.
Nejlidnatějším regionem Česka zůstává Středočeský kraj, kde na konci roku žilo skoro 1,4 milionu lidí. Následuje Praha s 1,29 milionu obyvatel. V hlavním městě nicméně trvale žije podle některých odhadů dalších 200.000 až 300.000 obyvatel bez nahlášeného trvalého bydliště a další desítky tisíc tam dojíždějí za prací či do školy. Více než milion obyvatel mají ještě Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Statistici upozorňují na to, že bilance obyvatel nezahrnuje lidi, kteří získali dočasnou ochranu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Podle údajů Cizineckého informačního systému mělo ke konci loňského roku tento typ pobytového oprávnění 432.000 lidí.
ČSÚ nyní zpracovává data a posuzuje, kolik lidí s dočasnou ochranou se dá zařadit do statistiky obyvatelstva ČR. "Na základě dat v dalších dostupných administrativních zdrojích lze odhadnout jejich počet v ČR ke konci roku 2022 na 306 tisíc osob," uvedli statistici. "Tento odhad bude podléhat dalšímu zpřesnění v souvislosti s aktualizací údajů v administrativních datech, zejména pak s prodlužováním dočasné ochrany," dodali. Nejvíce lidí s dočasnou ochranou je v Praze, Středočeském kraji a na jižní Moravě.
Počet i podíl lidí nad 65 let loni vzrostl, tvořili 20,9 % obyvatel
Česká společnost dál stárne. Počet i podíl lidí nad 65 let loni rostl. Tvořili 20,9 procenta obyvatel. Bylo jich 2,2 milionu. Výrazně se prodloužila také průměrná doba života. U mužů to bylo o dva roky na 76,1 roku a už žen o 1,4 roku na 81,9 roku. Předběžné údaje za minulý rok zveřejnil Český statistický úřad. Ekonomové a další experti poukazují na to, že důchodový systém je už teď v dluzích a není udržitelný. Vláda chystá změny v jeho nastavení.
Česku loni obyvatel přibylo. V zemi žilo více než 10,53 milionu lidí. Podle demografky ČSÚ Michaely Němečkové počet ale nerostl ve všech věkových skupinách. "Veškerý přírůstek byl v seniorské skupině. Obyvatel ve věku nad 65 let bylo na konci roku 2022 o 28.000 víc než na jeho začátku. Počet osob v produktivním věku meziročně stagnoval a počet dětí se mírně snížil," uvedla Němečková.
Zastoupení seniorů ve společnosti tak podle předběžných údajů loni vzrostlo o 0,3 procentního bodu na 20,9 procenta. Na konci roku 2013 tvořili lidé nad 65 let 17,4 procenta obyvatel. Muži a ženy v produktivním věku představovali tehdy 67,6 procenta populace, na konci loňska pak 63,2 procenta. Počet obyvatel od 15 do 64 let v posledních letech dosahuje 6,65 milionu. Dětí, kterým nebylo ještě 15 let, loni mírně ubylo. Bylo jich na konci loňska 1,68 milionu.
Podle statistiků se za minulý rok výrazně prodloužila také průměrná délka života. Loni se u mužů protáhla o dva roky na 76,1 roku. U žen se díky 1,4 roku navíc dostala na 81,9 roku. Za covidové epidemie se život v Česku citelně zkrátil, začíná se tak zas blížit k předcovidové délce. V roce 2019 měli muži naději dožití 76,3 roku a ženy 82,1 roku, v roce 2021 se propadla na 74,1 roku u mužů a na 80,5 roku u žen. Podle Němečkové se rozdíl v době dožití žen a mužů loni z více než šesti let znovu vrátil k 5,8 roku z minulých let.
Prodloužil se i život lidí po pětašedesátce. Pětašedesátníci měli loni před sebou v průměru 16 let a pětašedesátnice 19,8 roku. V covidovém roce 2021 to bylo podle údajů z databáze u pětašedesátiletých mužů 14,5 roku a u stejně starých žen necelých 18,7 roku.
Průměrnému obyvateli republiky bylo loni 42,9 roku. Za poslední rok se průměrný věk zvedl o 0,1 roku.
Podle ekonomů a dalších expertů není současný důchodový systém kvůli stárnutí udržitelný. Příjmy z pojistného nestačí rostoucí výdaje na penze pokrýt. Letos bude vyplacená suma minimálně o 78 miliard vyšší než vybrané odvody. Hlavní zátěž veřejný důchodový pilíř čeká pak od poloviny 30. let, kdy začnou do důchodu odcházet nejpočetnější ročníky takzvaných Husákových dětí.
Vláda v programovém prohlášení slibuje důchodovou reformu. Podle odborníků se už zásadní reformní změny nestihnou a upraví se spíš jen parametry. Mezi ně patří důchodový věk, výše odvodů či poměr penze na průměrné mzdě. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že by chtěl návrhy úprav představit na přelomu března a dubna.
