Obrana do r. 2024 rozhodne, zda armádě pořídí vrtulníky, či drony

foto Bitevní vrtulník Mil Mi-24/35 české armády na snímku pořízeném 6. září 2018 v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku při mezinárodním vojenském cvičení Ample Strike.

Praha - Ministerstvo obrany do roku 2024 rozhodne, zda armádě pořídí bojové vrtulníky, nebo je nahradí drony. O rok později padne rozhodnutí, zda se zvýší počet stíhacích letounů. Vyplývá to z dlouhodobého výhledu pro obranu do roku 2035, který schválila vláda. Dokument, který nahrazuje Bílou knihu pro obranu z roku 2011, předpokládá kvůli nestabilnímu prostředí rostoucí nároky na vojenské schopnosti České republiky. Mimo jiné také poukazuje na potenciální nebezpečí vyplývající z ruské politiky. O schválení dokumentu informoval na webu tiskový odbor vlády. Dokument nedávno přijala Bezpečnostní rada státu.

"Materiál je rámcem pro naplnění politicko-vojenských ambicí ČR a představuje základní vodítko pro obranné plánování a návazné koncepční materiály," uvedl Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Zabývá se klíčovými faktory, které budou ovlivňovat v příštích letech bezpečnostní prostředí. Stanoví proto hlavní požadavky na české ozbrojené síly.

Jádrem českých ozbrojených sil budou v příštích letech pozemní síly s různými druhy schopností a lehkými, středními i těžkými jednotkami. Doplní je vzdušné a speciální síly a schopnosti bojové podpory a zabezpečení. Zásadní roli přisuzuje dokument Vojenskému zpravodajství, které bude mít za úkol včas identifikovat strategické hrozby.

Stejně jako strategické dokumenty v předchozích letech výhled hodnotí pravděpodobnost přímého ohrožení českého území ozbrojeným útokem jako nízkou. Určité formě útoku ale může neočekávaně a rychle čelit některý z českých spojenců, což by závažně ohrozilo českou bezpečnost. Dokument zdůrazňuje, že zajištění obrany ČR bude podmíněno tím, aby byl středoevropský prostor zakotven v bezpečnostní architektuře západní Evropy, která bude provázaná s angažováním USA na evropském kontinentu. Poukazuje na to, že v budoucnosti bude pravděpodobně bezpečnostní prostředí složitější.

Za aktuálně největší hrozbu v Evropě označuje krizi ve vztazích evropských států s Ruskem, kterou zavinila otevřená ruská agrese vůči některým suverénním státům. Podle Fajnora budou české ozbrojené síly pokračovat v odstraňování závislosti na vojenské technice ruského původu.

Dokument předpokládá, že nároky na vojenské schopnosti ČR porostou. Plánuje proto, že Česko bude udržovat páteř vyvážených ozbrojených sil, které bude možné rychle dobudovat v případě zhoršení bezpečnostního prostředí. "Mírová struktura ozbrojených sil musí mít schopnost rozvinout se v případě krizových situací, včetně možnosti vytvoření podmínek pro vytvoření divizního stupně velení před dosažením válečné struktury," uvádí materiál.

Dokument zároveň vyzdvihuje potřebu dodržet alianční závazek na obranné výdaje ve výši dvou procent HDP a varuje, že podle dostupných analýz se bude zmenšovat počet lidí, kteří budou schopni sloužit v ozbrojených silách. Zdůrazňuje také význam spolupráce s českým obranným průmyslem.

Dlouhodobý výhled je zpracován pro horizont do roku 2035. Revize je plánována po čtyřech letech. Naváže na něj zpracování aktualizované Koncepce výstavby Armády ČR.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 21. dubna 2019

Očekáváme v 15:00 21°C

Celá předpověď