Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu. Nebo snad ne? Řada podrobností zůstává nejasných. Kdo z toho pravděpodobně vyjde jako vítěz?

V neděli, jen několik dní před termínem stanoveným na 1. srpna, se uskutečnilo setkání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a amerického prezidenta Donalda Trumpa, které vyústilo v obchodní dohodu s cílem předejít zavedení 30procentních cel na dovoz do USA. Zabránila von der Leyenová horšímu scénáři, nebo si ji Trump „dal k snídani“, jak to okomentoval maďarský premiér Viktor Orbán?

Co víme a nevíme

Vývozy z EU nyní čekají jednotná, plošná cla ve výši 15 procent na většinu produktů, což je sice vyšší sazba než clo před návratem Trumpa do Bílého domu, ale výrazně nižší než 30 procent, jimiž hrozil. Cla mají vstoupit v platnost 7. srpna, tedy o týden později, než bylo původně plánováno, a to na základě výkonného příkazu, který Trump podepsal ve čtvrtek.

„EU zruší významná cla, včetně všech unijních cel na průmyslové zboží vyrobené v USA a dovážené do EU, čímž vytvoří obrovské možnosti pro americké produkty a zemědělské plodiny, aby mohly konkurovat a prosadit se na evropském trhu,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu k dohodě o clech.

Naopak Evropská komise ve vysvětlujícím dokumentu zveřejněném po jednání zdůraznila, že dohodnuté detaily jsou pouze „klíčovými parametry“ a „prvním krokem v procesu“.

Uvedla, že 15procentní cla se budou vztahovat téměř na všechny vývozy z EU, na které jsou v současnosti uvaleny reciproční tarify, včetně automobilů a autodílů, které jsou nyní zatíženy 25procentními sazbami. Toto opatření se vztahuje i na případná budoucí cla na farmaceutické výrobky a polovodiče.

Na druhé straně cla na letadla (a jejich součásti), některé chemikálie, léky a suroviny se vrátí na úroveň před Trumpovou lednovou inaugurací. EU rovněž přislíbila lepší přístup amerických rybářských produktů a některých zemědělských vývozů na evropské trhy. V této souvislosti zmínila například kečup a sušenky.

Některé podrobnosti však zůstávají stále nejasné. Podle prohlášení Bílého domu se EU zavázala také k významným nákupům v oblasti energetiky a vojenské techniky z USA. Evropská komise však dosud potvrdila pouze první z těchto závazků.

Uvedla, že má v úmyslu nakoupit během následujících tří let zkapalněný zemní plyn nebo ropu v hodnotě 700 miliard eur (750 miliard dolarů) a zároveň podpořit investice evropských společností v hodnotě přibližně 550 miliard eur (600 miliard dolarů).

Zatímco Bílý dům trvá na tom, že cla na ocel, hliník a měď zůstanou na 50 procentech, EU má odlišný názor: „EU a USA stanoví kvóty na celní sazby pro vývoz z EU na historických úrovních, čímž dojde ke snížení stávajících 50procentních cel,“ sdělila komise.

Komise uvedla, že dohoda není právně závazná a že budou následovat další jednání.

Jak zlé to je?

Ačkoli vedoucí představitelé EU nevyjádřili z dohody velké nadšení, většina z nich zdráhavě přiznala, že v tuto chvíli jde zřejmě o nejlepší možnou dohodu.

„Jsem stoprocentně přesvědčen, že tato dohoda je lepší než obchodní válka se Spojenými státy,“ uvedl evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu uvedl, že Evropská unie při obchodních jednáních „nebudila dostatečný respekt“ a slíbil, že v následujících jednáních bude „tvrdý“.

„Evropa zatím dostatečně nevnímá sebe samu jako mocnost. Aby byla svobodná, musí být brána vážně. My jsme však dostatečně vážně bráni nebyli,“ sdělil Macron podle účastníků ministrům během jednání vlády. Zároveň však připustil, že dohoda ochránila francouzské i evropské zájmy v důležitých exportních oblastech.

Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že dosažený kompromis vážně zasáhne německou exportně orientovanou ekonomiku. „Německá ekonomika utrpí kvůli těmto clům značné škody,“ uvedl Merz v pondělí. Ačkoli s dohodou není spokojen, bránil komisi s tím, že to bylo „nejlepší, čeho bylo za daných okolností možné dosáhnout.“

Italská premiérka Giorgia Meloniová dohodu přivítala. „Vždy jsem zastávala názor, a stále ho zastávám, že eskalace obchodního konfliktu mezi Evropou a Spojenými státy by měla nepředvídatelné a potenciálně ničivé následky,“ uvedla a dodala, že podrobnosti dohody je nutné ještě pečlivě prostudovat. Místopředseda vlády a ministr zahraničí Antonio Tajani mezitím přislíbil, že vláda pomůže firmám, které cla zasáhnou.

Portugalský premiér Luís Montenegro uvedl, že dohoda „přináší předvídatelnost a stabilitu, které jsou pro portugalské firmy a ekonomiku zásadní“.

Slovinsko zaujalo v oficiální reakci opatrný postoj. Jeho  ministerstvo hospodářství stále analyzuje obsah dohody, zároveň však vyzdvihuje důležitost předvídatelnosti a stability, zejména pro důležité sektory, jako jsou automobilový a farmaceutický průmysl. 

Vítězové, poražení a všichni mezi nimi

Analytici se shodují, že Spojené státy vycházejí z této dohody převážně jako vítěz, neboť například vývozci automobilů do EU nebudou platit žádná cla. Na druhou stranu se však američtí spotřebitelé mohou setkat s vyššími cenami dováženého zboží, protože firmy mohou dodatečné náklady přenést na ně.

Merz upozornil, že ani pro USA nebude všechno bez problémů. „Důsledky této obchodní politiky pocítí i Amerika,“ uvedl a dodal, že kromě zvýšené inflace dojde i k celkovému narušení transatlantického obchodu. 

Čas to prokáže, dodal Merz. 

Z hlediska hodnoty je Německo je největším vývozcem zboží do USA, které představují klíčové odbytiště pro jeho automobily, ocel a obráběcí stroje. V roce 2024 dosáhl objem tohoto vývozu 161,2 miliardy eur.

Dále následují Irsko a Itálie, jejichž loňský vývoz podle údajů Eurostatu činil 72 a 64 miliard eur.

Francie má vývoz do USA nižší, i když v oblastech jako letectví, potravinářství, vinařství a luxusní zboží patří k silným hráčům, kterým hrozí ztráta trhů. Celkový export EU do USA podle Eurostatu činí 20 procent.

Dopady amerických cel se značně liší podle míry závislosti na americkém trhu:

Na jednom konci spektra se nachází například Portugalsko. Většina jeho vývozu směřuje do Evropské unie, zejména do Španělska. Vývoz do USA tvoří pouze 5 procent celkového objemu. Přesto portugalská vláda slíbila plnou spolupráci při zmírňování negativních dopadů dohody a podporu národních podniků, zejména v textilním, obuvnickém, vinařském a kovozpracujícím průmyslu.

Německo, především jeho obrovský automobilový průmysl, stojí jako největší vývozce do USA na opačném konci spektra. Německá průmyslová federace (BDI) varovala, že i 15procentní clo by na exportně orientovaný průmysl Německa mělo obrovský negativní dopad. Podle odhadů Německého sdružení automobilového průmyslu (VDA) by roční náklady firem v tomto sektoru dosahovaly miliard eur.

Irsko zaujímá zvláštní pozici: Ostrov má největší obchodní přebytek mezi zeměmi evropské sedmadvacítky a více než čtvrtinu svého zboží vyváží do USA. To je do značné míry dáno tím, že odtud operují hlavní americké farmaceutické společnosti. V Irsku také sídlí většina evropských centrál amerických technologických gigantů, jako jsou Apple, Google a Meta, které sem láká příznivý irský daňový systém.

Celkově jsou některé sektory ohroženy výrazněji, především potravinářský a vinařský průmysl, což platí například pro Španělsko, dále pak letecký průmysl a luxusní zboží ve Francii a italský automobilový sektor. Francouzsko-italská společnost Stellantis, zejména značky Fiat a Peugeot, z důvodu těchto nejistot v dubnu pozastavila své výhledy na letošní rok. 

Zatímco EU pracuje na doladění podmínek celní dohody, bulharští exportéři už její dopady pociťují a reagují na ně strategií diverzifikace obchodu. Příkladem je kaviár: Bulharsko totiž patří k předním evropských producentům černého kaviáru.

Podle Emila Arabadžieva, předsedy bulharské asociace obchodníků s černým kaviárem, země vyváží více než 15 tun černého kaviáru ročně. Věří, že vzhledem k nedostatku produktu ani vyšší ceny nezmění poptávku za Atlantikem, avšak diverzifikace do nových destinací, jako jsou Austrálie, Kanada a Španělsko, vnese do odvětví klid.

Mohlo to být horší

Pro Bosnu a Hercegovinu, kandidátskou zemi EU, platí od 7. srpna na všechny produkty 30procentní cla. Komora zahraničního obchodu BiH uvedla, že nová cla zasáhnou nejvíce obranný průmysl země, který tvoří více než 60 procent jejího vývozu do USA.

Ačkoli Spojené státy představují jen asi 1 procento z celkového zahraničního obchodu BiH, nepřímé následky cel mohou být značné. Ohroženy jsou zejména firmy, jejichž produkty se do USA dostávají prostřednictvím evropských odběratelů, protože vyšší ceny mohou snížit poptávku. Nejvíce zasaženými odvětvími by měly být kovoprůmysl a automobilový průmysl, kde se očekávají možné dopady na zaměstnanost, náklady a inflaci.

Ve vládě existují iniciativy na úplné zrušení cel na americké produkty, zejména jako krok k získání přízně Trumpovy administrativy.

Jaké další dohody jsou na stole?

Ačkoli jsou USA největším obchodním partnerem EU, Brusel zároveň usiluje o řadu dalších dohod. Jejich zavedení do praxe ovšem vyžaduje čas.

• EU v současné době vyjednává nové nebo aktualizované dohody mimo jiné s Indií, Indonésií, Malajsií, Filipínami, Spojenými arabskými emiráty, Austrálií, Singapurem a Thajskem.
• Probíhá přijímání nebo ratifikace ekonomických partnerství či sdružených dohod s jihoamerickým obchodním blokem Mercosur, Mexikem a více než dvanácti africkými zeměmi.
• 1. února vstoupila v platnost prozatímní dohoda s Chile.

Dohoda s Mercosurem, který zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, je mezi nimi tou největší. Na přijetí této dohody tlačí zejména Španělsko, a to navzdory obavám evropského zemědělského sektoru. „Nemáme jinou možnost. Musíme bezpodmínečně dosáhnout dohody mezi oběma obchodními bloky,“ prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez při své červencové návštěvě Uruguaye.

A pak je tu Čína: Přestože EU a Čína představují pro sebe navzájem druhého největšího obchodního partnera, jejich vztahy jsou čím dál napjatější. Brusel znepokojuje rekordní obchodní schodek přes 300 miliard eur za uplynulý rok i čínská omezení vývozu klíčových vzácných zemin, které se používají v elektromotorech a senzorech.

Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, dpa, EFE, FENA, LUSA, STA

EU speciál enr