Obce z lokalit pro jaderné úložiště se chtějí stavbě dál bránit

foto Necelých 500 lidí s vlajkami a transparenty 13. června 2020 na návsi ve Velkém Boru na Klatovsku protestovalo proti tomu, že jejich oblast Březový potok zůstala jednou ze čtyř lokalit pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu.

Praha - Obce a spolky z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu se dál chtějí proti stavbě bránit. Využít plánují všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit, až po případné právní kroky. Na dnešní on-line tiskové konferenci Platformy proti hlubinnému úložišti to uvedli zástupci obcí tří ze čtyř uvažovaných lokalit - Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Negativně se ke stavbě staví také obce z další možné lokality Janoch u Temelína, zjistila ČTK. Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes v reakci odkázalo na svoji prosincovou tiskovou zprávu. Ministr Karel Havlíček (za ANO) v ní mimo jiné uvedl, že stát je se zmíněnými lokalitami v přímém kontaktu a chce být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru.

Do loňska se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu při zúžení na čtyři lokality vypadla pětice Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. O tom, že průzkumné práce se do budoucna budou uskutečňovat ve čtyřech doporučených lokalitách - Janoch, Horka, Hrádek a Březový potok, rozhodla před Vánoci vláda.

Jaderné úložiště má být u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku. Grafický přehled možných úložišť jaderného odpadu na území ČR. "Se zařazením našich obcí mezi lokality, kde bude pokračovat hledání úložiště, zásadně nesouhlasíme, nevnímáme ho jako objektivní. Při svých dalších krocích proti úložišti se budeme opírat o výsledky místních referend, která se u nás uskutečnila a v nichž občané úložiště odmítli," řekl dnes Petr Piňos (ČSSD), starosta Budišova z lokality Horka. "Vládní potvrzení výběru i naší lokality po přehlížení připomínek, bez legitimní oponentury a další odklady zákona o zapojení obcí, znovu jen dokazují nedůvěryhodnost celého procesu výběru," doplnil místostarosta Cejle z lokality Hrádek Antonín Seknička (Sdružení nezávislých kandidátů Cejle).

Obě obce jsou členy Platformy proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků a postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje. Zástupci platformy dnes dále uvedli, že se mimo jiné obrátí se žádostí o aktivní pomoc na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem pak budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.

Se stavbou úložiště nesouhlasí ani obce v lokalitě Janoch, které členem platformy nejsou. "Postoj všech čtyř obcí, kterých se zatím trvalé úložiště týká, tedy Temelín, Dříteň, Olešník a město Hluboká, je zamítavý. Obáváme se o lokality spodních vod, proto usnesením všech zastupitelstev jsme výstavbu zamítli," řekl dnes ČTK starosta Temelína Josef Váca (Nezávislí občané).

Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku ledna uvedlo, že každá obec z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu brzy obdrží milion korun. Počítá s tím novela atomového zákona, která od Nového roku nabyla účinnosti, uvedla mluvčí úřadu Štěpánka Filipová. Jednorázový příspěvek podle Filipové obdrží 53 obcí ze všech devíti původně zvažovaných lokalit. Další kompenzace pro vybrané obce budou následovat, řekla tehdy.

Zástupci platformy dnes potvrdili, že peníze obce už obdrželi. Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy je označil jako "čertovské". "Pro nás peníze nejsou vůbec rozhodující. My jsme je nikdy nechtěli," dodal.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Finální a záložní lokalita má být určena do roku 2030. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je neděle 11. dubna 2021

Očekáváme v 3:00 4°C

Celá předpověď