O nahrávky Karla Vlacha je stále zájem, vyvolávají nostalgii

foto Ilustrační foto - Dirigent Karel Vlach (1911 - 1986 ) v nahrávacím studiu.

Praha - O nahrávky kapelníka Karla Vlacha, který se zapsal do dějin české swingové, jazzové, taneční i populární hudby, je mezi pamětníky zájem. Box se 14 CD s názvem Karel Vlach Orchestra 1939—1949, který vyšel v roce 2016, byl vyprodán do dvou let. Druhý komplet Karel Vlach Orchestra 1951—1957 vyšel v roce 2018 a loňský třetí díl zmapoval léta 1957 až 1960. V rozhovoru s ČTK to řekl hudební vydavatel Tomáš Padevět.

"Bylo pro mě překvapením, že je dobu swingu tak obrovský zájem, ale Ondřej Havelka mi říkal že má na koncertech svého orchestru Melody Makers narváno, a hodně na ně chodí i mladí lidé," uvedl.

Muzikant Vlach zemřel před 35 lety 26. února 1986. Letos je také 110. výročí jeho narození (8. října 1911).

"Když jsem byl v roce 2016 osloven dvěma sběrateli Janem Mullerem a Petrem Prajzlerem a předestřeli mi nápad vydat nahrávky Vlachova orchestru za období prvních deseti let jeho činnosti, zjistil jsem, že je to 346 původních nahrávek. Znamenalo to přes půl roku velmi pečlivé až nimravé práce," uvedl Padevět.

Komplet tří boxů nakonec nabídl 978 původních nahrávek vzniklých během dvaceti let činnosti Orchestru Karla Vlacha. Zpívají na nich například Judita Čeřovská, Jarmila Veselá, Vlasta Průchová, Rudolf Cortés, Josef Zíma, Jiří Vašíček, Milan Chladil, Yvetta Simonová nebo Inka Zemánková.

O dalším pokračování Padevět neuvažuje. "Už po vydání prvních nahrávek jsem věděl, že bych v tom velmi rád pokračoval. Ale jak jsem znal Vlachovu tvorbu z pozdějších let, říkal jsem si, že už bych to asi těžko dramaturgicky uchopil. Proto jsem skončil rokem 1960, před nástupem rokenrolu, bigbítu a dalších stylů. Dál je to už moc široké Vlachovo hudební spektrum," sdělil.

Za úspěchem vydaných Vlachových nahrávek, které jsou k dispozici i ve virtuální podobě, stojí podle Padevěta také nostalgie. "Vím to z různých rozhovorů. Třeba jeden osmdesátiletý senior mě kontaktoval a vyprávěl mi, jak chodívali s manželkou na koncerty Karla Vlacha, ta nostalgie v lidech je," podotkl.

Čtyřiapadesátiletý Padevět vydává hudbu mnoha žánrů, například nahrávky Evy Olmerové, Hany Hegerové, Viktora Sodomy, Marty Kubišové nebo Apollobeatu Jana Spáleného. "Od dětství mám rád hudbu 50. a 60. let, proto se mi líbilo, když jsem byl osloven, abych vydal Karla Vlacha. Objevil jsem si tak pro sebe skvělá swingová léta. Vlach byl primárně jazzový hudebník a měl první velkou big bandovou kapelu. V tom vidím jeho přínos pro československou populární hudbu," řekl.

Začátky proslulého Vlachova tělesa se datují do roku 1937, kdy s dalšími nadšenci začínal swingovat ve skupině Charles Happy Boys. O dva roky později už to byl Orchestr Karla Vlacha a v roce 1941 se soubor profesionalizoval. Po válce našel existenční základnu v divadle. Nejprve v Divadle V+W, později ABC, a od roku 1962 působil pod hlavičkou Hudebního divadla Karlín. Vlachův orchestr měl od počátku široký repertoár - od stylu Glenna Millera, přes jazzové orchestrálky a obsazení se smyčci až po lidovky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je středa 3. března 2021

Očekáváme v 23:00 5°C

Celá předpověď