Brno - Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít případ bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové. Vyhověl tak dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Znovu bude rozhodovat Vrchní soud v Praze, který původně Benešové výrazně zmírnil trest v kauze Bečvářova statku. Podobným způsobem už NS z podnětu žalobců zasáhl v případě někdejšího podřízeného Benešové Jana Horáka. Doručování druhého rozhodnutí trvalo déle, výsledek dnes potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý.
"Mohu potvrdit, že NS i v tomto případě vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce. NS se ztotožnil se závěrem nejvyššího státního zástupce, že pochybení obviněné při rozhodování o vydání pozemku bylo takové intenzity, že svědčí o úmyslném jednání z její strany," řekl ČTK mluvčí NSZ Petr Malý. Podle žalobců Horák i Benešová zneužili svou pravomoc v souvislosti s vyřizováním restitučního nároku.
"Obviněná si byla dobře vědoma postupu, který v návaznosti na její rozhodnutí následoval, věděla o tom, že za (zastavěné) pozemky bude restituentům poskytována náhrada. Kdyby nedošlo k vydání předmětných rozhodnutí, nedošlo by ke vzniku škody na majetku České republiky,“ citoval web Seznam Zprávy z dosud neveřejného odůvodnění NS.
Oba podněty žalobců směřovaly proti rozhodnutím vrchního soudu, který Benešovou uznal vinnou jen z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti a Horáka obžaloby zprostil. Žalobci prosazovali pro oba trest za zneužití pravomoci úřední osoby.
Vrchní soud v červnu udělil Benešové tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení.
Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Benešová vinu od počátku popírala.
Podle vrchního soudu Benešová podepsala rozhodnutí o restitucích pozemků, aniž by si zjistila a ověřila veškeré relevantní informace. Způsobila vysokou škodu, a obohatila tak lidi, kteří neměli na pozemky nárok. Odvolací senát však neviděl žádný důkaz o tom, že to udělala úmyslně.
Případ Horáka, kterému prvoinstanční soud udělil za zneužití pravomoci úřední osoby sedmiletý trest, odvolací senát projednal už v květnu a osvobodil jej. Podle soudu nejednal úmyslně, navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. Jeho dalšímu nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací soud za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest.
Bednářová a v některých případech i další restituenti obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Nárok Bednářové, která letos zemřela, však byl sporný.
