Novým šéfem NCOZ se po Michalovi Mazánkovi stane Jiří Mazánek

foto Odcházející ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Michal Mazánek poskytl 30. července 2018 v Praze rozhovor ČTK.

Praha - Novým ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se stane dosavadní ředitel jedné ze sekcí centrály Jiří Mazánek. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Ředitel Michal Mazánek k dnešnímu dni končí. Do nabídkového řízení na uvolněné místo se přihlásili dva uchazeči, vedle Jiřího Mazánka to byl náměstek NCOZ Milan Komárek.

"Nový ředitel zná dobře poměry na útvaru, a může tak úspěšně navázat na svého předchůdce," uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý. Tuhý společně s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) dnes po poledni odcházejícímu řediteli poděkovali za odvedenou práci.

Jiří Mazánek v NCOZ řídí sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. V bývalé protikorupční policii pracoval na kauzách armádních zakázek týkajících se údajné korupce při nákupu obrněných vozidel pandur a údajně předraženého nákupu letadel CASA. Funkce se ujme ve středu 1. srpna.

Třiapadesátiletý Michal Mazánek v čele centrály končí po dvou letech, a to na vlastní žádost. Rád by pokračoval jako civilní zaměstnanec policie, konkrétně u Letecké služby. ČTK řekl, že po hektických časech ve vedoucích funkcích chce zažít klidnější období. S tím, že dlouholetý vyšetřovatel vražd bude i po skončení služebního poměru nadále působit u sboru, počítá podle svého vyjádření i policejní prezidium.

O uvolněnou funkci se mohli ucházet služební funkcionáři nebo policisté v 10. tarifní třídě. Do tendru se tak měly možnost přihlásit desítky lidí, například šéfové krajských ředitelství policie nebo jejich náměstci.

Končící šéf NCOZ vidí hlavní klad reorganizace v lepší spolupráci

Hlavní přínos reorganizace policie vidí odcházející šéf policejní národní centrály Michal Mazánek v tom, že kriminalisté mezi sebou nyní mnohem více sdílejí informace a lépe spolupracují. V rozhovoru pro ČTK uvedl, že sloučení útvarů před dvěma lety pokládá za nevratnou záležitost. Zároveň ale upozornil na to, že centrála by potřebovala, aby policejní prezident zúžil objem věcí, kterými se útvar musí zabývat.

Odcházející ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Michal Mazánek poskytl 30. července 2018 v Praze rozhovor ČTK. Zatímco vedení centrály se po jejím vzniku nastěhovalo do areálu v pražské Zbraslavi, policisté z protikorupčního útvaru a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zůstali ve svých původních, oddělených sídlech v centru města. Vztahy mezi útvary se podle Mazánka i tak diametrálně změnily k lepšímu, ačkoliv stále nejsou optimální.

"Je to vidět třeba na měsíčních poradách s vedoucími. Kdyby přišel někdo, kdo neví, kdo je odkud, tak to obtížně pozná, protože ti lidé spolu normálně komunikují. Nejen pracovně, ale i po pracovní době. Společně připravují některé realizace a spolupracují ve velkém měřítku," uvedl Mazánek.

Policejní reorganizace vyvolala na přelomu jara a léta 2016 vážnou roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které kritizovalo destabilizaci policie a hrozilo odchodem z vlády. Mazánek se domnívá, že útvary už nyní znovu rozdělit nelze. "Malinko by se asi zopakoval ten scénář, který byl při tom, když vznikala národní centrála - to znamená, pravděpodobně by se věci zbrzdily. Já vůbec neříkám, že by se zastavily, protože ani tenkrát se nezastavilo vyšetřování a práce na věcech. Ale nemyslím si, že by to bylo vhodné," podotkl.

V Národní centrále proti organizovanému zločinu působilo na konci prvního pololetí letošního roku 836 policistů a dalších 104 civilních pracovníků. Na to, že centrála je "s ohledem na počet zaměstnanců veliký organismus", upozornila i výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství. Podle Mazánka to ale při vhodném nastavení řízení nevadí. Poukázal na to, že některá krajská policejní ředitelství jsou co do počtu lidí až šestinásobně větší než jeho útvar.

Problém Mazánek naopak vidí v množství kauz, kterými se centrála musí zabývat. Nyní je jich přes 500. Pod centrálu totiž spadají nejen věci dozorované vrchními státními zastupitelstvími, ale také některé případy z krajů i okresů - například kyberkriminalita.

"Potřebovali bychom, aby naše příslušnost byla vymezena jiným způsobem. Samozřejmě je potřeba, aby nám zůstaly i kauzy, které nebudou v dozoru vrchního státního zastupitelství - třeba trestná činnost poslanců, senátorů nebo hejtmanů. Chce to ale obecně snížit objem těch spisů, stlačit to ještě dolů. Protože potom se dá dělat i to, že se dají tvořit týmy na konkrétní případy, a samozřejmě ta práce je potom rychlejší a kvalitnější," zdůraznil Mazánek.

Končící šéf připustil, že množství práce může být pro jeho podřízené někdy demotivující. "Ale zase věřím tomu, že v drtivé většině jsou to profíci. Vědí, co dělají, a chtějí to dělat," poznamenal. Podle statistik z konce června nastoupilo k centrále za dobu její existence 188 nových policistů a 147 jich z ní odešlo. Někteří v centrále vydrželi jen pár měsíců. Podle Mazánka zjistili, že na danou práci nemají, a vrátili se zpátky ke svým útvarům.

Finančně si policisté u centrály příliš nepolepší, jde spíše o prestiž a zajímavé kauzy. "Pro řadového policistu je práce na centrálních útvarech top. Víc už toho nemůžou dosáhnout," uvedl Mazánek. Stále se tak hlásí noví zájemci, kteří musí projít zátěžovými testy, psychotesty a modelovými situacemi. Uspěje jich necelá třetina. "Plno nemáme, ale útvar nemůže mít nikdy plno, to je science-fiction," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pondělí 22. dubna 2019

Očekáváme v 17:00 18°C

Celá předpověď