Praha - Nastupující ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna odmítá obvinění z toho, že úvodní kapitola jeho knihy Bojovali a umírali v Indočíně je plagiát. Historik ČTK řekl, že tato kompilační kapitola je v pořádku podle tehdejších i současných norem. Publikace sloužila i jako podklad pro Kudrnovu docenturu. Z plagiátorství Kudrnu, který nastoupí do funkce 1. května, loni obvinili členové vědecké rady současného ředitele Zdeňka Hazdry. Vědecká rada ÚSTR rezignuje, členové nesouhlasí s volbou nového ředitele

Případ loni ÚSTR projednal neveřejně. Stanovisko skupiny posuzovatelů i záznamy z jednání rady ústav zveřejnil tento týden na webu jako odpověď neznámému tazateli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Případem se orgány ÚSTR zabývaly na základě informace od nejmenovaného člověka. Kudrnovu práci posuzoval tým členů vědecké rady, tvořený akademiky Liborou Oates Indruchovou, Jakubem Končelíkem a Jiřím Lachem.

Dva programy k odhalování plagiátorství problém neprokázaly Při "ručním" posouzení však tým došel k závěru, že v úvodní kapitole Kudrna chybně cituje a doslovně přetiskuje rozsáhlé pasáže jiných autorů, což označili za "jasné plagiátorství". Skupina pak mimo jiné doporučila přeřadit Kudrnu na méně zodpovědnou pozici a zahájit s ním disciplinární řízení. Za Kudrnu se však postavila Rada ÚSTR, nejvyšší orgán instituce, i oponenti jeho habilitační práce. Vedení ústavu, ředitel Hazdra i náměstek Ondřej Matějka, nakonec konstatovali, že Kudrna pochybil, kapitolu však neoznačili za plagiát. Kudrna nebyl potrestán a letos v březnu ho Rada ÚSTR zvolila novým ředitelem.

Kudrna v rozhovoru ČTK řekl, že by nyní neudělal nic jinak. Tvrdí, že posuzovatelé publikaci zkoumali podle pravidel, která platila až roky po jejím vydání. Míní však, že text odpovídá dřívějším i dnešním normám. "Všechny zdroje jsou řádně citovány, včetně stránkového rozsahu. Já nezakrýval vůbec, z čeho jsem čerpal," řekl historik. Poznamenal, že také docházelo od počátku k porušení jeho zaměstnaneckých práv, protože vědecká rada nemá právo zasahovat do personálních záležitostí. Dodal, že věc pro něj skončila tím, když mu ředitel Hazdra na nařízení rady loni v létě napsal omluvný e-mail.

Historik Jiří Lach dnes ČTK řekl, že si stojí za tím, že šlo o plagiát. Kudrnovy výtky ohledně údajného nesprávného posouzení označil za nesmysl. "U vědeckých prací musí být doložené, co je váš vklad a co je použitý zdroj. A to nelze vyřešit ani tím, že na konci kapitoly uvedu knížky nebo texty, ze kterých jsem čerpal," řekl politolog. Zároveň ale podotkl, že následné kroky vedení ústavu podle něj byly v pořádku. "Byl to posudek pro potřeby vedení ÚSTR. My jsme si to prostě nenárokovali. Za prvé jsme nemohli a za druhé to nikoho nenapadlo vnucovat vedení ÚSTR nějaké postupy. Jak to řešila vedoucí složka ústavu, bylo zcela na nich. Měl bych problém, kdyby se to rozhodli neřešit, tutlat. Ale podle mě postupovali dobře a kultivovaně," míní akademik.

Předseda Rady ÚSTR Eduard Stehlík ČTK řekl, že pět ze sedmi radních se loni postavilo za to, že o plagiátorství nešlo. "Když byla (kniha) vydána v soukromém nakladatelství, tak těsně před vydáním majitel řekl, že chce, aby k tomu (Kudrna) napsal úvodní kapitolu, která by českému čtenáři vůbec řekla, co to byla válka v Indočíně," popsal pak Stehlík. "Přestože nakladatel nechtěl, aby tuto kapitolu opatřoval poznámkovým aparátem, jak je to ve zbytku práce, tak on si prosadil proti vůli nakladatele, aby alespoň v závěru této kapitoly, byl obsáhlý odstavec, kde bylo přesně s odkazem nejen na knihy, ale i stránky uvedeno, z jakých zdrojů čerpal," hájil dále Kudrnu Stehlík.

Ohledně verdiktu posuzovatelů, že Kudrna opsal některé celé věty, Stehlík uvedl, že šlo o nepřesnou práci se zdroji, ale ne plagiátorství. Stehlík i Kudrna také řeší právní kroky kvůli zveřejnění části materiálů na webu. Současné vedení podle nich porušilo zákon o ochraně osobních údajů. Chybou podle nich bylo i zveřejnění záznamů z uzavřeného jednání rady.

S tím však nesouhlasí náměstek ředitele Hazdry Ondřej Matějka. ČTK dnes na dotaz řekl, že vedení ústavu si nemyslí, že by jakkoliv pochybilo. Podotkl také, že není nezvyklé, že se tyto kauzy řeší i dlouho po vydání některých publikací a v souvislosti se jmenováním lidí do vysokých funkcí.

Vědecká rada ÚSTR rezignuje, členové nesouhlasí s volbou nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je poradním orgánem ředitele ústavu, ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho údajné plagiátorství. Vědecká rada to uvedla v dnešním prohlášení. Kudrnu pochybení odmítá. Novým ředitelem ho zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.

Podle vědecké rady se dosavadní vedení ústavu snažilo vymanit z jednostranných politických klišé, vytvořit prostředí kritického historického přístupu a navázat na mezinárodní vědecké metody a debaty. "Považujeme volbu doc. Ladislava Kudrny za opuštění principů výše zmíněného kritického přístupu k interpretaci dějin, neboť jím předložená koncepce vrací do profilu ústavu ideologický a konfrontační pohled na dějiny," píše se v prohlášení.

Údajné plagiátorství označili členové rady za jednoznačné odborné pochybení. Stanovisko skupiny posuzovatelů i záznamy z jednání rady ústav zveřejnil tento týden na webu. Kudrna odmítá obvinění z toho, že úvodní kapitola jeho knihy Bojovali a umírali v Indočíně je plagiát. Historik ČTK řekl, že tato kompilační kapitola je v pořádku podle tehdejších i současných norem. Publikace sloužila i jako podklad pro Kudrnovu docenturu.

Vědecká rada považuje volbu Kudrny za problematickou a navrhuje její revizi. Radu ÚSTR vyzvali členové vědecké rady, aby rozhodnutí přehodnotila. "Obáváme se, že z kandidátova programu vyplynou personální a koncepční změny v ÚSTR, které zhorší a znevěrohodní kvalitu a výsledky práce ústavu," uvedla vědecká rada. "Za daných okolností nevidíme možnost nadále plnit funkci rady na základě vědeckých standardů," dodali členové ke své rezignaci.

Kudrna ČTK řekl, že jmenuje nový poradní orgán. "Každý ředitel si jmenuje novou vědeckou radu, to není nic nového," podotkl. Stehlík označil odchod vědecké rady v době změny vedení za slušnost, protože je svázaná s osobou konkrétního ředitele. "Já jsem přesně to samé před 12 lety udělal - když skončil ředitel ústavu Pavel Žáček," uvedl Stehlík.

K výtkám vědecké rady vůči Kudrnovi Stehlík sdělil, že zodpovědnost vědecké rady ve vztahu k ústavu je nulová. "Zodpovědnost nese velká rada a my při plné vážnosti jsme se rozhodli tak, jak jsme se rozhodli. Protože jsme přesvědčeni, že docent Ladislav Kudrna se žádného plagiátorství nedopustil a z těch, kteří se přihlásili do výběrového řízení byl nejlepším kandidátem," řekl Stehlík.

Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech. Kudrnu zvolila v březnu v tajné volbě. Ve funkci má vystřídat Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Kudrna je od roku 2008 pracovníkem ÚSTR. Profesně se zabývá tématy druhého a třetího odboje a undergroundem v totalitním Československu. Externě působí také na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Kromě výzkumu se ÚSTR věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol.

Reklama