Novela EET prošla ve Sněmovně na osmý pokus prvním čtením

foto Elektronická evidence tržeb, dotyková pokladna pro EET - ilustrační foto.

Praha - Sněmovna na osmý pokus dokončila první čtení vládní novely zákona o evidenci tržeb (EET). Projednávání začalo v září. Dnešní krok neznamená schválení předlohy, ale její posunutí do druhého čtení, v němž se jí bude zabývat především sněmovní rozpočtový výbor. Rozpravu provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců, naopak poslanci ANO evidenci tržeb hájili. Některé opoziční strany si kvůli tomu vysloužily kritiku za obstrukce.

Novela zákona o EET především reaguje na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Rozšiřuje evidenci na další odvětví, která jí dosud nepodléhala, půjde třeba o služby řemeslníků. Části podnikatelů má usnadnit evidování tržeb tak, aby to mohli dělat bez připojení k internetu. Norma rovněž posouvá do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty například stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin.

Sněmovna neschválila návrh na zamítnutí předlohy už v prvním čtení, který vznesli Piráti a připojily se k němu ODS a TOP 09. Pro zamítnutí hlasovaly opoziční strany. Neprošel ani návrh na vrácení předlohy vládě k dopracování, který vznesl Vojtěch Munzar (ODS).

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na dotaz novinářů, kdy by podle ní třetí a čtvrtá vlna EET mohly vejít v platnost, odpověděla, že podle jejího odhadu nejdříve na podzim s účinností na sklonku roku. Na dotaz, kolik by třetí a čtvrtá vlna EET přinesly do státní pokladny, ministryně odpověděla, že původní ekonomický odhad, když se zákon dával do Sněmovny, pro všechny čtyři vlny počítal s 18 miliardami, a to podle ní pořád platí. Na konci ledna Schillerová uvedla, že EET v roce 2018 do veřejných rozpočtů přinesla výnosy 12,3 miliardy korun. Piráti výpočet zpochybňují.

Debatu v prvním čtení provázely kritické projevy opozičních poslanců, které pokračovaly i dnes. "EET je nástroj, kterým se stávají podnikatelé automaticky podezřelými," řekl Jan Skopeček (ODS). "Je to prostě kanon na vrabce, drahý, velmi málo účinný," uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09). Ve druhém čtení chce předložit návrh na zrušení celého zákona o EET. "Tento zákon ničí drobné živnostníky, drobné podnikatele, dokonce střední firmy, nahrává nadnárodním koncernům," řekl Radim Fiala (SPD).

Přínosy EET zpochybnil Pirát Mikuláš Ferjenčík. Vláda je podle něj nadhodnocuje a další dvě vlny, které novela přináší, podle něj přínos mít nebudou žádný. Kontrolovat dodržování evidence tržeb například u malíře pokojů nebo instalatéra podle něj nebude možné. Třetí a čtvrtá vlna dopadne nejhůře na poctivé živnostníky, řekl.

"Mám podrobnou analýzu a jsem připravena o ní debatovat na odborných výborech," reagovala Schillerová. "Žádný nárůst počtu úředníků nebude," dodala. Pro kontrolní činnost EET již stát podle ní nabral 300 úředníků do finanční správy a 100 úředníků do celní správy. Uvedla také, že pokuty při kontrolách EET padly u třetiny pochybení, zatímco dvě třetiny se vyřešily napomenutím a domluvou.

Lidovci chtějí předložit pozměňovací návrhy, které z EET vyjmou živnostníky s obratem do jednoho milionu korun, oznámil předseda jejich klubu Jan Bartošek. Stejný úmysl má hnutí STAN.

Norma také řeší náběh třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo rozhodnutí Ústavního soudu. Prvního dne sedmého měsíce od nabytí účinnosti novely se má evidence tržeb rozšířit i na ty obory, které jí dosud nepodléhaly. Třetí vlna EET se měla od loňského března týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od loňského června se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci.

Podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, mají nejvýše dva zaměstnance a budou mít hotovostní tržby během 12 měsíců do 200.000 korun, by mohli začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Další podmínkou bude to, že ani jejich očekávané hotovostní tržby by během následujících 12 měsíců neměly překročit uvedenou hranici. Budou muset ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat finanční správě údaje o tržbách. Někteří poslanci označují zvolenou hranici 200.000 korun za příliš nízkou a budou ji chtít zvýšit.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je pondělí 18. února 2019

Očekáváme v 19:00 3°C

Celá předpověď