Oslo - Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. "Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal Nobelův výbor, který zároveň vyzval k propuštění Mohammadíové.
Americký prezident Joe Biden v prohlášení rovněž vyzval íránskou vládu k okamžitému propuštění Mohammadíové a vyzdvihl její "nezlomnou odvahu". "Odhodlání paní Mohammadíové budovat budoucnost, kterou si ženy a všichni lidé v Íránu zaslouží, je inspirací pro lidi po celém světě, kteří bojují za lidská práva a základní lidskou důstojnost," uvedl šéf Bílého domu. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Mohammadíovou za "bojovnici za svobodu" a její ocenění jménem Francie uvítal. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je ocenění Mohammadíové důležitou připomínkou toho, že práva žen a dívek v Íránu jsou pošlapávána, a zároveň je věnováno "všem ženám, které bojují za svá práva s nasazením svobody, zdraví a dokonce i života".
Naopak íránská diplomacie udělení ceny Mohammadíové označila za neobjektivní a politizované. Íránská státní agentura IRNA mezitím Nobelův výbor obvinila z "politizace konceptu lidských práv a vměšování". Také polooficiální tisková agentura Fars cenu pro aktivistku kritizovala. "Západ ocenil Mohammadíovou za její činy namířené proti íránské národní bezpečnosti," napsala podle Reuters agentura Fars.
Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb - šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Nobelův výbor připomněl "obrovskou cenu, kterou Narges Mohammadíová za svůj statečný boj za svobodu projevu a právo na nezávislost zaplatila". "Íránský režim ji třináctkrát zatkl, pětkrát ji shledal vinnou a odsoudil ji k celkem 31 letům vězení a 154 ranám bičem. Narges Mohammadíová je stále ve vězení," uvedl výbor.
Mohammadíová v prohlášení, zveřejněném po vyhlášení Nobelovy ceny za mír listem The New York Times, slíbila, že zůstane v Íránu a bude pokračovat ve svém aktivismu, i kdyby to mělo znamenat, že zbytek života stráví ve vězení. "Nikdy nepřestanu bojovat za demokracii, svobodu a rovnost. Nobelova cena nepochybně posílí mou odolnost, odhodlání, naději a nadšení," uvedla. "Doufám také, že tato cena dodá sílu a větší organizovanost demonstrujícím Íráncům. Vítězství je blízko," dodala Mohammadíová.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v reakci apeloval na osvobození jednapadesátileté aktivistky a novinářky i všech dalších obránců lidských práv zadržovaných v Íránu. Úřad uvedl, že ocenění Mohammadíové vyzdvihuje odvahu a odhodlání íránských žen, které mohou být inspirací pro celý svět. "Jsou pronásledovány za to, co dělají, či za to, co nenosí. Jsou proti nim přijímána stále přísnější právní, společenská a ekonomická opatření," připomněla mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová.
Manžel aktivistky Takí Rahmání podle agentur prohlásil, že Nobelova cena za mír povzbudí Mohammadíovou v jejím boji za lidská práva a dodá odvahu hnutí, které vede. Rahmání, který je známým íránským aktivistou a novinářem, byl v minulosti také opakovaně vězněn a v současnosti žije s 16letými dvojčaty páru - synem a dcerou - v Paříži.
Syn Mohammadíové řekl, že v době předávání cen byl ve škole v Paříži, ale na výsledky se podíval v telefonu pod lavicí. "Nemohl jsem v hodině vykřiknout, ale byl jsem nesmírně šťastný," řekl. "Bojíme se o matku každý den. Nobelova cena je pro ni signálem, aby svůj boj nevzdávala," dodal.
Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů: 259 jednotlivců a 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce, 376 kandidátů, bylo navrženo v roce 2016. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
