Nobelovu cenu za literaturu získal tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah

foto Tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah na snímku ze 7. října 2021.

Stockholm - Nobelovu cenu za literaturu letos získal anglicky píšící tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Autor, který se narodil v roce 1948 a trvale žije v Británii, na sebe upoutal pozornost například románem Paradise (Ráj). Ten se v roce 1994 dostal mezi finalisty při udílení Bookerovy ceny. Nyní akademici ocenili tohoto autora zejména za zpracování tématu kolonialismu a jeho dopadů.

Nobelovu cenu Gurnah získal jako první černošský spisovatel z Afriky od roku 1994, kdy se laureátem stal nigerijský spisovatel a dramatik Wole Soyinka. "Bylo to takové překvapení, že jsem čekal, dokud neuslyším to oznámení, než jsem tomu uvěřil," řekl dnes Gurnah agentuře Reuters a poděkoval akademii za ocenění svého díla. "Je to prostě skvělé, takové velké ocenění s dlouhým seznamem skvostných laureátů, pořád to ještě vstřebávám," dodal.

V českém prostředí je Gurnah zřejmě téměř neznámý, překladatelé, nakladatelé, pořadatelé literárních festivalů ani akademici, které ČTK oslovila, jeho dílo neznají, včetně těch, kdo se zabývají tvorbou afrických imigrantů do Británie. Jeho texty do češtiny přeloženy zřejmě dosud nebyly. "Nobelova cena se v poslední době snaží jít mimo mainstream, v minulosti byla akademie kritizovaná, že se příliš věnuje anglosaské literatuře. Takže chce upozornit na autora, který není příliš známý v Evropě. Africká literatura je i v Česku překládána minimálně," řekl ČTK ředitel knižního veletrhu Svět knihy Radovan Auer.

Gurnah, rodák z ostrova Zanzibar, jehož mateřštinou je svahilština, do Británie přišel jako uprchlík koncem 60. let minulého století. Ve Spojeném království se usadil a jeho literárním jazykem se stala angličtina. Právě zkušenosti utečence pak ovlivnily jeho tvorbu, v níž často tematizuje pocity vykořeněnosti, střetu kultur a koloniální minulosti. Postkoloniální literatura je také předmětem jeho odborného zájmu, až do svého nedávného odchodu do penze ji vyučoval jako profesor Kentské univerzity v Canterbury.

Švédská akademie uvedla, že Gurnah si ocenění zasloužil díky "nekompromisnímu a soucitnému ohledávání dopadů kolonialismu a osudů uprchlíků v propasti mezi kulturami a kontinenty".

"Pozoruhodná je jeho oddanost pravdě a nechuť ke zjednodušením. Jeho psaní působí bezútěšně a nesmlouvavě, zároveň ale sleduje osudy jednotlivců s velkým porozuměním a neochvějným odhodláním. Jeho romány se vyhýbají stereotypním popisům a otevírají náš pohled kulturně rozmanité východní Africe, která je pro mnoho lidí v jiných částech světa neznámá," stojí v oficiální biografii zveřejněné Nobelovým výborem.

Předseda Nobelova výboru pro literaturu Anders Olsson označil Gurnaha za "jednoho z nejpřednějších postkoloniálních spisovatelů".

V Česku není Gurnah příliš známý a žádný z jeho deseti románů dosud nebyl přeložen do češtiny. Volba letošního laureáta potvrzuje skutečnost, že rozhodnutí Švédské akademie často bývají velice překvapivá a jen málokdy korespondují s předpověďmi literárních kritiků a vědců.

Akademie ve svém laudatiu zmínila všechny Gurnahovy romány, mezi něž patří například knihy By the Sea (U moře, 2001), Desertion (Dezerce, 2005) nebo loni vydaná Afterlives (Posmrtné životy). Kromě toho vydal tanzanský autor také sbírku povídek My Mother Lived on a Farm in Africa (Moje matka žila na farmě v Africe, 2006).

Alexandra Pringleová, dlouholetá redaktorka Gurnahových knih z nakladatelství Bloomsbury listu The Guardian řekla, že Nobelova cena pro tohoto autora, který byl dosud opomíjený, je "naprosto zasloužená". "Je to jeden z největších žijících afrických spisovatelů a nikdo si ho nikdy příliš nevšímal. A to mě ničilo. Minulý týden jsem hovořila v podcastu a říkala o něm, že jde o člověka, kterého ignorují. A teď se stalo tohle," uvedla Pringleová.

Podle spisovatelky a někdejší redaktorky zahraničního vysílání Československého rozhlasu Pavly Jazairové patří africká literatura mezi nejzajímavější a nejprogresivnější literatury dneška. "Tamní autoři působí dojmem, že jsou nabiti energií a potřebou se podělit o své vidění světa. Mají co říci. Autoři nového, rozvíjejícího se kontinentu. Nové myšlení pro náš stárnoucí unavený svět. Afrika jako kontinent odkud přichází budoucnost? Možná," sdělila autorka knih Sahara všedního dne, Setkání v buši, Cesty za Afrikou nebo Afrikou v protisměru.

Nejprestižnější literární ocenění, které je spojeno s odměnou deseti milionů švédských korun (25 milionů korun), uděluje osmnáctičlenná Švédská akademie na základě nominací odborníků z celého světa. Loni cenu získala americká básnířka Louise Glücková.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 24. října 2021

Očekáváme v 13:00 11°C

Celá předpověď