Stockholm - Nobelovu cenu za fyziku letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě. Ve Stockholmu to oznámila švédská Královská akademie věd.
"Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí," uvedla akademie. "Letošní laureáti uskutečňovali důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století," poznamenala na adresu jedenadevadesátiletého Hopfielda, který působí na Princetonské univerzitě v USA, a šestasedmdesátiletého Hintona, jenž se narodil v Británii a pracuje na univerzitě v kanadském Torontu.
Členka Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová při slavnostním vyhlášení připomněla, že umělé neuronové sítě se vedle využití ve vědě, kde slouží například k vývoji nových materiálů se specifickými vlastnostmi, staly také "součástí našeho každodenního života, například při rozpoznávání obličeje a překladu jazyka".
"Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit nebo zeslabit. Síť je trénována, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly, které současně dosahují vysokých hodnot," vysvětlila jejich fungování Královská akademie věd.
Hopfield a Hinton se podělí o ocenění ve výši 11 milionů švédských korun (24,5 milionu Kč). "Jsem ohromen. Netušil jsem, že se to stane," reagoval dnes Hinton, když se po telefonu dozvěděl, že získal Nobelovu cenu. Vědec, který je podle agentury AP známý jako "kmotr AI", v minulosti opakovaně varoval před možnými nebezpečími technologie, kterou pomáhal vyvinout; před tím, že by se "tyto věci vymkly z rukou".
Nobelova cena za fyziku se do letoška předávala 117krát a získalo ji 224 odborníků, jedině Američan John Bardeen dvakrát. V loňském roce prestižní cenu získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.
Letošní takzvaný nobelovský týden začal v pondělí vyhlášením ceny za fyziologii a lékařství, kterou získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají zásadní vliv na regulaci genů. Zřejmě nejsledovanější Nobelova cena za mír bude vyhlášena v pátek, jako poslední pak v pondělí Nobelova cena za ekonomii.
Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.
Nobelovy ceny budou laureátům slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.
Hinton získal Nobelovu cenu za rozvoj AI; myslí ale, že může vést ke zkáze
I když zásadně přispěl k rozvoji umělé inteligence (AI) a dnes za to získal Nobelovu cenu za fyziku, varuje vědec Geoffrey Hinton opakovaně před jejími riziky, včetně možného zániku lidstva. Nechal se proto slyšet, že své celoživotní práce částečně lituje.
"Pokud vím, nejsou teď inteligentnější než my. Ale myslím, že brzy budou," řekl loni v rozhovoru s BBC o chatbotech postavených na AI. Dodal, že některá rizika s nimi spojená jsou "docela děsivá". Jednou z obav, kterou britsko-kanadský vědec má, je možnost, že obrázky a texty vytvořené umělou inteligencí zaplaví internet a lidé už nebudou "schopni poznat, co je pravda".
Starosti šestasedmdesátiletému muži, kterému se přezdívá "kmotr AI", dělá také možné zneužití technologie špatnými lidmi. Jako příklad dává to, že by se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl dát robotům možnost stanovovat si vlastní dílčí cíle při snaze o dosažení hlavního jim svěřeného úkolu.
"Ani na okamžik si nemyslete, že by Putin nevyrobil hyperinteligentní roboty s úkolem zabíjet Ukrajince," řekl loni v rozhovoru se serverem MIT Technology Review. "Neváhal by. A pokud chcete, aby v tom byli dobří, nechcete je mikromanažovat - chcete, aby sami přišli na to, jak to udělat."
Jenže jedním z dílčích cílů robotů by se podle něj mohlo stát třeba to, že budou chtít získat větší moc, aby hlavní úkol snáze splnili, nebo dospějí k tomu, že nejlepší cestou, jak hlavní úkol splnit, je získat více energie pro své čipy nebo udělat řadu kopií sebe sama. "Zní to dobře?" kladl si řečnickou otázku.
Obavy Hintona, který Nobelovu cenu dostal spolu s americkým vědcem Johnem Hopfieldem, byly jedním z důvodů, proč loni po více než desetileté práci pro Google od této firmy odešel. "Chci mluvit o otázkách bezpečnosti umělé inteligence, aniž bych se musel starat o to, jak se to dotkne byznysu Googlu," řekl tehdy MIT Technology Review.
V témže rozhovoru připustil, že řada expertů má výrazně pozitivnější pohled na budoucnost AI. Záleží to podle něj zejména na tom, jestli jsou optimisté, nebo pesimisté. "Když se lidí zeptáte, jaká jsou rizika, že se stane něco špatného, například jaká je pravděpodobnost, že někdo z vaší rodiny opravdu onemocní nebo že ho srazí auto, optimista řekne pět procent a pesimista řekne, že se to zaručeně stane. Ale mírně depresivní člověk řekne, že pravděpodobnost je možná kolem 40 procent a obvykle má pravdu," poznamenal s tím, že i on je teď "mírně depresivní".
Loni se Hinton podepsal pod text mnoha vědců, podle kterého umělá inteligence může znamenat zánik lidstva. "Zmírnění rizika vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou vedle dalších rizik celospolečenského dosahu včetně pandemií a jaderných válek," stálo v prohlášení.
A varovným doporučením loni ukončil také rozhovor pro MIT Technology Review. "Užívej si, protože ti možná nezbývá moc času," řekl novináři, když od něj odcházel.
