Niamey - Mali a Burkina Faso připravují obrannou strategii společně s Nigerem, kde se nedávno moci chopila armáda. Reagují tím na páteční prohlášení Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), podle kterého blok stanovil datum vojenské intervence v Nigeru v případě, že selže diplomatické úsilí o obnovení pořádku. Do nigerské metropole Niamey dnes zároveň přijela delegace ECOWAS, která jednala s vůdcem vojenské junty Abdourahamanem Tianim, informovala agentura DPA.
Vojenské štáby Nigeru, Mali a Burkina Fasa se sešly v nigerské metropoli Niamey, kde rozhodly o "konkrétních opatřeních" v případě, že se ECOWAS rozhodne "šířit válku", uvedla v noci na dnešek nigerská státní televize.
V západoafrických státech Mali a Burkina Faso jsou podobně jako v Nigeru u moci vojenské junty. Armáda v Mali vládne od května 2021, v sousedním Burkina Fasu od září 2022. Všechny tři bývalé francouzské kolonie, které se v posledních letech potýkají s nárůstem džihádistického násilí, jsou rovněž členy ECOWAS. Bamako a Ougadougou ovšem mají kvůli svým vojenským vládám pozastavené členství a už dříve se proti možné intervenci v Nigeru vymezily.
ECOWAS ve čtvrtek a v pátek v Ghaně pořádal schůzku nejvyšších armádních představitelů zemí bloku. Komisař ECOWAS pro politické záležitosti, mír a bezpečnost Abdel-Fatau Musah nejprve uvedl, že země jsou připraveny na vojenskou intervenci v Nigeru, pokud všechny ostatní možnosti selžou. V pátek večer pak řekl, že je stanoveno i datum, které však neupřesnil. Cílem intervence by podle Musaha bylo obnovení ústavního pořádku v Nigeru, a to v co nejkratší době.
Podle nigerské vojenské junty delegace západoafrického společenství ECOWAS po dnešním příletu do Nigeru jednala s novým vládcem země Tianim. Ten přitom dosud takové rozhovory odmítal. Delegace poté navštívila také zadržovaného demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, kterého armáda svrhla 26. července.
Ultimátum ECOWAS, aby prezidenta Bazouma do 6. srpna vrátila do úřadu, junta nevyslyšela a minulou neděli naopak oznámila, že chce hlavu státu stíhat za velezradu a ohrožení bezpečnosti země.
