Nezaměstnanost v ČR v srpnu vzrostla na 3,4 % z červencových 3,3 %

foto Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta.

Praha - Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251.753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312.000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanost v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta, bez práce bylo téměř 268.000 lidí. Nárůst nezaměstnanosti souvisí s ochlazením ekonomiky a signalizuje blížící se recesi, uvedli analytici.

Fotogalerie

"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.

Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112.521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80.676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.

Po dobu války na Ukrajině se na úřadech práce zaregistrovalo 20.379 cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. "Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí," podotkl Najmon. Ukrajinci pracují nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.

Vedle vývoje konfliktu na Ukrajině bude v příštích měsících situaci na trhu práce podle ÚP ČR ovlivňovat také aktuální epidemická situace a projeví se i dopady energetické krize na zaměstnavatele. V srpnu se už v menší míře začali do evidence uchazečů o zaměstnání hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na konci prázdnin v Ústeckém kraji, a to 5,2 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 procenta. Naopak v Pardubickém a Jihočeském kraji byla nezaměstnanost shodně 2,5 procenta, nejméně v ČR.

Mezi jednotlivými okresy je na tom nejlépe Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,4 procenta. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Benešov, Praha-západ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci tabulky je Karvinsko, kde je podíl nezaměstnaných 8,2 procenta. Následují Mostecko s nezaměstnaností 6,7 procenta a Chomutovsko s 6,1 procenta.

Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. U více než 70 procent volných míst poptávají zaměstnavatelé uchazeče se základním či nižším vzděláním. Hledají například dělníky pro výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře. Zájem je stále i o sezónní pracovníky v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,6 roku, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Průměrná délka evidence na úřadech práce se ve srovnání s červencem zkrátila o 19 dní na 495 dní.

V srpnu se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42.324 lidí, meziměsíčně o 7478 více. Nejvíce lidí do evidence přibylo z Prahy a středních Čech, v obou případech jich bylo více než 5500. O zprostředkování zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí například z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, z oblasti veřejné správy, zdravotní péče, výroby motorových vozidel nebo výroby potravinářských výrobků.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 78.960 lidí, což je 31,4 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru pobírali 9928 korun měsíčně. Podporu do 4500 korun dostávalo 16.664 nezaměstnaných. Maximální výši podpory, tedy 21.488 korun, pak ÚP ČR vyplácel 3654 uchazečům o zaměstnání.

Analytici: Srpnový nárůst nezaměstnanosti signalizuje blížící se recesi

Srpnový nárůst nezaměstnanosti souvisí s ochlazením ekonomiky a signalizuje blížící se recesi. Na podzim zřejmě dále mírně poroste, důvodem bude především propouštění v důsledku vysokých cen energií. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.

"Srpnový vývoj byl nejhorší od roku 1998. V posledních letech se tento měsíc vyznačoval poklesem nezaměstnanosti a poslední rok, kdy byl zaznamenán opačný vývoj, byl rok 2013. Ani tehdy ovšem nedosáhl vzestup počtu lidí bez práce letošní hodnoty," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Potvrzuje se tak podle něj signál určitého obratu na trhu práce. "Obrat nepochybně souvisí s ochlazením ekonomiky a lze z něj vyvodit, že jsme na prahu recese," dodal.

Srpnová data představují první mírné varování, že ani notoricky přehřátý český trh práce není zcela nezranitelný, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Nárůst míry nezaměstnanosti ovlivnila převážně zhoršující se energetická krize, míní generální ředitel personální agentury Randstad ČR Martin Jánský. Narůstající inflace a zdražování nutí podniky šetřit a omezovat nábor, ojediněle již některé firmy začaly i propouštět. Dalším faktorem je podle něj sezonní výkyv. Kandidáti z řad absolventů středních a vysokých škol, ale například i lidé, kteří dali výpověď na konci školního roku, často užívají letního volna a s hledáním nové práce vyčkávají na konec srpna či září, poznamenal.

Na statistikách z trhu práce za letošní srpen se zřejmě podepsala i skutečnost, že se do evidence uchazečů o zaměstnání přihlásil vyšší počet občanů Ukrajiny, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Vzhledem k ochlazení výkonu české ekonomiky, jež lze čekat pro letošní druhé pololetí, může podle něj v závěrečných měsících letošního roku míra nezaměstnanosti začít meziročně růst. Do konce roku je pravděpodobný nárůst nezaměstnanosti nad čtyři procenta, bude tedy zřejmě mírně vyšší než v pandemickém roce 2020, odhadl analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Nezaměstnanost v ČR doposud nepředstavuje žádný problém, je prakticky nejnižší v EU, upozornila expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Palánová Linhartová. Začínají se ale podle ní objevovat první varovné signály, že řada firem neustojí současný růst cen energií i vysoké úrokové sazby, které podnikům prodražují provozní financování. V průběhu podzimu a zimy proto očekává vlnu bankrotů firem i propouštění. Nicméně ani tak nepředpokládá nějaký katastrofický scénář. Míra nezaměstnanosti ani pří pozvolném růstu nebude tím hlavním, co českou ekonomiku pálí, podotkla.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je čtvrtek 2. února 2023

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď