Německý ústavní soud zamítl stížnosti proti epidemické nouzové brzdě

foto Plakát na pěší zóně v Kolíně nad Rýnem upozorňuje na povinnost nosit ochranu dýchacích cest, 30. listopadu 2021.

Berlín - Německý ústavní soud zamítl stížnosti na již neaktivní takzvanou nouzovou brzdu proti pandemii nemoci covid-19, jejíž součástí byly zákazy nočního vycházení, nucené omezení kontaktů a uzavírky škol. I přes významné zásahy do osobních práv podle soudu převážil přínos pro ochranu veřejnosti a udržení funkčního zdravotního systému. Ústavní soud to uvedl ve dvou verdiktech, které dnes ke stížnostem zveřejnil. Nouzová brzda, která v Německu automaticky určovala karanténní opatření, platila od konce dubna do června. V Německu přibylo za den 45.753 infikovaných koronavirem a 388 úmrtí.

"Vytýkaná sporná omezení vycházení a setkávání byla součástí ochranné koncepce zákonodárců. Tato omezení sloužila ve své celistvosti k ochraně životů a zdraví a také k udržení funkčního zdravotního systému jako vyššího zájmu obecného dobra," uvedl soud v písemném odůvodnění stížností, které se týkaly zákazu nočního vycházení a omezení kontaktů.

Další stížnosti mířily proti nucenému uzavírání škol, děti se tak nemohly vzdělávat ve třídách, ale výuka se konala on-line, případně jinou distanční formou. Ústavní soud poznamenal, že verdiktem poprvé uznává právo dětí a mládeže na školní vzdělání, které je povinen zajistit stát. "Do tohoto práva vážně zasáhly uzavírky škol, ke kterým od počátku pandemie docházelo," uvedl soud. Zároveň ale konstatoval, že kvůli dynamickému vývoji epidemie na konci letošního dubna, kdy nebyl k dispozici dostatek očkovací látky, převážil nad právem na vzdělání veřejný zájem ochrany lidských životů a lidského zdraví a také udržení zdravotnictví v chodu.

Omezení nočního pohybu v Německu automaticky platilo v celém okrese, pokud v něm počet nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní přesáhl stovku. Školy pak musely přejít na on-line výuku při překročení sedmidenní incidence 165. Rozdílný přístup ke školám, které mohly fungovat i za složitější epidemické situace, ústavní soud ocenil.

"Školy v daném okrese nebyly úplně uzavřeny na rozdíl od omezení mezilidských kontaktů již od sedmidenní incidence 100, ale až při mnohem vyšší hodnotě 165," konstatoval soud. Poukázal také na to, že spolková vláda ještě před schválením nouzové brzdy přijala opatření, jak snížit zátěž, která kvůli pandemii na školáky dopadá. To je příklad takzvaného digitálního balíčku o objemu 1,5 miliardy eur (38,4 miliardy korun), který dostaly spolkové země k dispozici na podporu on-line výuky.

Mnichovský ekonomický institut Ifo dnes ale zveřejnil hodnocení, podle kterého dolehly uzavírky škol na německé školáky výrazně tvrději než v jiných státech. "Jiné evropské země věnovaly značnou péči tomu, aby školy udržely otevřené," řekla Larissa Zierowová, která je v Ifo odbornicí na ekonomiku vzdělávání. "Jiné země byly rovněž lépe připraveny na digitální výuku," dodala.

Dnešní verdikty očekávali politici i média s napětím, neboť to bylo poprvé, co se ústavní soud takovýmto způsobem věnoval ústavnosti karanténních opatření. Politici od příznivých verdiktů očekávají, že jim pomohou vytyčit manévrovací prostor pro boj s pandemií.

Rozhodnutí ústavního soudu bude jedním z témat odpoledního jednání dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové a jejího sociálnědemokratického nástupce Olafa Scholze s premiéry spolkových zemí. Hovořit budou i o dalších protiepidemických opatřeních, protože nákaza se v Německu rychle rozšířila. Za posledních sedm dní činí počet nově nakažených na 100.000 obyvatel 452,2, což je více než dvojnásobek oproti nejhorším hodnotám na vrcholech předchozích vln pandemie. Dopady infekce sice zmírňuje proočkovanost 68,4 procenta německé populace, i tak je ale situace v nemocnicích vážná.

Zpřísnit plošná karanténní opatření požaduje mimo jiné bavorský premiér Markus Söder, jehož země patří spolu se Saskem a Durynskem k nejpostiženějším. Po oznámení dnešních verdiktů na twitteru napsal, že postoj soudu je potvrzením správného postupu spolkové i bavorské vlády. "Je to základ pro novou spolkovou nouzovou brzdu. Musíme nyní rychle jednat," uvedl.

Stejný názor má i šéf kancléřčina úřadu Helge Braun. "Potřebujeme další nouzovou brzdu, která bude platit v celém Německu podle jednotných a pro lidi pochopitelných pravidel," řekl Braun, který chce vést kancléřčinu Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Zároveň uvedl, že dnes o nouzové brzdě kancléřka s premiéry zřejmě ještě nerozhodne.

Postoj soudu už ocenila řada politiků a stranických expertů. Liberální poslanec Konstantin Kuhle, jehož strana svobodní demokraté (FDP) bude součástí Scholzovy vlády, na twitteru napsal, že verdikt neznamená opětovné schválení podobně sporných omezení. "Když zákonodárci v dubnu 2021 mohli zavést zákaz vycházení, tak to neznamená, že ho v prosinci 2021 mohou zavést znovu," uvedl.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 18. ledna 2022

Očekáváme v 17:00 1°C

Celá předpověď