Německo zatím nepodpořilo vyloučení Ruska ze SWIFT, důvodem může být plyn

foto Ilustrační foto - Německý kancléř Olaf Scholz 

Berlín - Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nočním summitu sice schválili soubor tvrdých sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy. Kancléř Olaf Scholz bez upřesnění novinářům řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň, jak televize CNN označila vyřazení ze sítě SWIFT, chce nechat na jinou situaci.

Scholz ve čtvrtek před zahájením summitu řekl, že unie přijme sankce, které si už proti Rusku připravila, protože i když se Moskvu snažila udržet u jednacího stolu, nebyla naivní. Zmínil, že se tak stane podle principu jednotnosti a rozhodnosti. "Vše další je potřeba nechat pro situaci, kdy bude nutné učinit ještě další věci," řekl kancléř. Už ale neupřesnil, jak by taková situace mohla vypadat.

Mediální skupina RND uvedla, že berlínské vládní kruhy chtějí prověřit, jak velké by byly škody, které by si Západ vyloučením Ruska ze SWIFT způsobil. O možných obrovských dopadech takového kroku na Evropu a další západní státy hovořil také americký prezident Joe Biden, který toto opatření prozatím rovněž nepodpořil.

Televize CNN uvedla, že proti použití ekonomické nukleární bomby se nestavělo jen Německo, ale také Maďarsko, Itálie a Kypr. Agentura Reuters k tomuto výčtu přiřadila i Francii.

Otázkám novinářů na postoj Německa k ruské účasti na systému SWIFT dnes čelil na tiskové konferenci kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit, který argumentoval i námitkami Itálie a Francie. "Vyřazení ze SWIFT by bylo technicky složité připravit a mělo by to masivní dopady na platební provoz v Německu a pro německé podniky obchodující s Ruskem," řekl Hebestreit. Zmínil také, že otázka SWIFT nebyla v původně připraveném sankčním balíku a že byla vznesena "poměrně náhle".

Německý ministr financí Christian Lindner nicméně nevylučuje pozdější vyčlenění Ruska ze systému SWIFT. "Na stole jsou všechny možnosti," řekl ve čtvrtek večer v diskusním pořadu televize ARD. Uvedl, že pokud si to bude euroatlantické společenství přát, je vyřazení Ruska ze SWIFT otevřen. "Hrozí ale vysoké nebezpečí, že by Německo nemohlo být zásobováno ruským plynem a surovinami," řekl. Dodal, že i tak nově přijaté sankce mimořádně zkomplikují dovoz a vývoz s Ruskem.

V pořadu ARD Lindner označil německou energetickou závislost na Rusku jako slabinu a řekl, že ve střednědobém horizontu je potřeba tuto závislost snížit. Stejně chce postupovat i německý ministr hospodářství Robert Habeck, který chce urychlit budování obnovitelných zdrojů energie. "Má to nejen ekologické důvody, ale také důvody strategické a bezpečnostně politické," řekl ve čtvrtečním projevu. V něm ujistil, že Německo je pro tuto zimní sezonu zabezpečeno proti možným výpadkům dodávek plynu a ropy z Ruska a že se už připravuje na zimu nadcházející.

Habeck uvedl, že Německo spoléhá na ruskou ropu z 35 procent svých potřeb, na ruský plyn pak z 55 procent. Nevyloučil, že sankce povedou k dalšímu růstu cen energií, i když Západ může využívat ke zmírnění dopadů stávající zásoby i alternativní dodávky. "Ale v situaci, kdy hrozí válka, má svoboda svou cenu, kterou bychom měli být připraveni zaplatit," dodal Habeck.

Zatímco Evropská unie o nových sankcích hovoří jako o bezprecedentních, které dají Rusku zakusit vysokou cenu za útok na Ukrajinu, tak Kyjev očividně čekal tvrdší přístup. Sankce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal ještě před ruským útokem. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk dnes televizi Bild TV řekl, že přístup německé vlády Ukrajině nepomáhá.

"Z Berlína nemáme žádné dobré zprávy, jak nám pomoci," řekl Melnyk. Výslovně při tom zmínil nevyloučení Ruska ze systému SWIFT. Velvyslanec dlouhodobě poukazuje také na neochotu Německa dodávat Ukrajině zbraně, což Berlín vysvětluje svou odlišnou odpovědností po druhé světové válce, kterou nacistické Německo rozpoutalo. Podle Melnyka se zdá, že Německo považuje Ukrajinu za ztracenou. "Na odepsání Ukrajiny je ale ještě příliš brzy," dodal.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď