Německo schválilo novelu o infekcích, odpůrci demonstrují

foto Policista hlídkuje před německým parlamentem v Berlíně, kde se sešli 18. listopadu 2020 lidé na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob.

Berlín - Spolkový sněm, jedna z komor německého parlamentu, dnes schválil novelu zákona o potírání infekčních chorob. Předpis nově uvádí konkrétní opatření, které mohou úřady v boji s pandemiemi nařídit, a to včetně povinného nošení roušek. O úpravě nyní jedná druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé německé spolkové země. Očekává se, že právní předpis ještě dnes podepíše prezident Frank-Walter Steinmeier. Na demonstraci v Berlíně se mezitím sešly tisíce odpůrců karanténních opatření.

Fotogalerie

Stávající podoba zákona podle těch, kteří novinku podporují, nepočítá s pandemií současného rozsahu, proto má novela zajistit lepší právní rámec pro současná protikoronavirová omezení. Kritici hovoří o protiústavním omezování osobních práv či posilování moci spolkové vlády. Kvůli novele se dnes do Berlína sjely tisíce demonstrantů. Protesty, které začaly jako poklidné, přerostly ve střety s policií.

Reformu dnes podpořilo 415 poslanců, proti jich bylo 236 a osm se hlasování zdrželo, oznámil výsledek hlasování předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. Nyní je na řadě Spolková rada, která kvůli novele svolala mimořádné zasedání. Její souhlas se předpokládá.

Novela do stávajícího zákona o potírání infekčních chorob doplňuje nový paragraf, ve kterém jsou uvedeny konkrétní karanténní opatření, které zemské vlády a příslušné úřady mohou v boji proti pandemii nařídit.

Ve výčtu nechybí dodržování odstupů mezi lidmi, omezení kontaktů v soukromí i na veřejnosti, zákazy cestování, ubytování v hotelích či penzionech, zákazy kulturních, sportovních či jiných volnočasových aktivit, uzavření obchodů, ale také nošení roušek.

Takováto opatření již Německo v době nynější pandemie nemoci covid-19 používá. Smyslem novely je ale podle vlády tato omezení výslovně zahrnout do zákona, aby jejich používání mělo jasnou právní oporu.

Novela rovněž uvádí, že podobné restrikce práv občanů musí být omezena na čtyři týdny. Prodloužení bude možné jen, pokud k tomu budou pádné důvody.

Součástí úpravy je také omezení nároku na odškodné. Na něj nebudou mít nárok ti, kteří budou muset do povinné karantény po návratu ze zahraniční rizikové oblasti, ačkoli cestu mohli odložit. Vláda rovněž může podle novely určit, že i lidé bez pojištění mají nárok na očkování či test.

Schvalování předcházela ostrá debata. Šéf poslanců opoziční Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland novelu označil za největší porušení ústavních práv v historii spolkové republiky. Zastal se také demonstrantů, kteří dnes kvůli úpravě zákona vyrazili do ulic. "Tito lidé hájí svá ústavní práva, proto není důvod, aby je sledovala tajná služba," uvedl. Bezpečnostní složky předem varovaly, že dnešními demonstrace chtějí zneužít i radikálové a že hrozí i útok na parlament.

Místopředsedkyně parlamentní frakce sociálních demokratů SPD Bärbel Basová odmítla, že by novela posilovala pravomoci spolkové vlády na úkor zemských vlád. "Ve skutečnosti je to naopak," tvrdila. Vysvětlila, že smyslem novely je vytvoření právního rámce pro nezbytná ochranná opatření, která byla dosud v zákoně formulována jen obecně. Díky novele tak podle Basové zemské vlády a německé úřady naleznou jasný přehled, jak postupovat.

Šéf frakce svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner ale míní, že novela spíše než návody dává vládě volnou ruku. V úpravě mu chybí jasná definice, kdy a za jakých infekčních okolností je možné omezit svobody lidí.

V centru Berlína demonstrují tisíce odpůrců karanténních opatření

Nejméně 10.000 lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na dnešní demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob. Další tisíce lidí přišly vyjádřit nesouhlas s právním předpisem, který podle nich omezuje osobní práva a porušuje ústavu, na další místa metropole. Protest u Braniborské brány odpoledne přerostl v násilnosti, policie následně dav rozehnala s pomocí vodních děl. Nyní již panuje klid. Zadrženo bylo přes sto lidí.

Demonstrace začala jako poklidná. Jedním z důvodů eskalace napětí byl požadavek, aby protestující dodržovali karanténní opatření včetně nošení roušek. Policie opakovaně varovala, že akce rozpustí, pokud hygienická nařízení lidé neuposlechnou. Demonstranti se také snažili dostat před budovu Reichstagu, kde sídlí Spolkový sněm.

Policie pořadatele opakovaně vyzývala, aby zajistili pořádek. Když se tak nestalo, přikročila k rozehnání davu. Mezitím také oznámila, že jeden z pořadatelů protest sám prohlásil za ukončený.

Kvůli neochotě účastníků místo opustit nasadila policie vodní děla. Proti davu následně nastoupily pořádkové jednotky, které začaly účastníky vytlačovat od budovy Reichstagu k Braniborské bráně. Jejich postup se ale střetl s odporem lidí, kteří místo odmítali opustit i přes nasazení vodních děl. Policie, která používá i pepřový sprej, tak postupovala jen pomalu a místo dostala pod kontrolu až po několika hodinách. Demonstranti byli podle policie vybaveni pepřovým sprejem a také kamením a dělobuchy, po policistech házeli rovněž lahve.

Policejní kordon se pokusil jeden z demonstrantů prorazit klavírem, na který se předtím na demonstraci hrálo. To se mu ale nepodařilo a policisté útočníka zadrželi.

Odpoledne se na twitteru objevily falešné zprávy, které se vydávaly za prohlášení policie. Jeden z takových tweetů uváděl, že policie získala od vlády rozkaz střílet, pokud demonstranti neustoupí. Další zase tvrdil, že vodní děla demonstranty postřikují chemickými a vakcinačními látkami.

V Berlíně bylo v pohotovosti 2200 policistů, část z nich byla povolána i z jiných spolkových zemí. Vedle policejních cisteren s vodními děly měly na místě pořádkové síly k dispozici i obrněný policejní transportér. Situaci ze vzduchu monitoroval vrtulník.

Demonstranti protestovali proti novele zákona o infekčních chorobách, kterou považují za protiústavní. Nelíbí se jim, že součástí úpravy jsou mimo jiné dodržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků novelu považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Demonstrace se dnes měly původně konat před Reichstagem. Ministerstvo vnitra zde ale z obav před násilnostmi a možného útoku na budovu parlamentu, kde poslanci novelu posuzují, pořádání protestů zakázalo. Vstup do vládní čtvrti, kde jsou budovy parlamentu a sídlo kancléřky Angely Merkelové, byl veřejnosti zapovězen.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 5:00 1°C

Celá předpověď