Německo odstavuje tři jaderné elektrárny, zbylé odstaví v roce 2022

foto Německá jaderná elektrárna Grohnde v Dolním Sasku (na snímku z 29. prosince 2021).

Berlín - Německo k dnešku ukončuje provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Tři další zbývající jaderné elektrárny země odstaví do konce roku 2022, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra. V nadcházejících letech chce přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje.

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Důvodem jsou rizika havárie a také radioaktivní odpad, který provozem nukleárních elektráren vzniká.

Nyní odstavované jaderné elektrárny ale přispívaly k udržitelné ochraně klimatu. "Každý rok vyprodukovala jaderné elektrárna Grohnde okolo 11 miliard kilowatthodin energie bez emisí oxidu uhličitého. Tím ročně ušetřila takřka deset milionů tun oxidu uhličitého a přispěla tak k ochraně klimatu," uvádí společnost PreussenElektra, která zařízení v Grohnde provozuje. Podobnou úsporu oxidu uhličitého dosahoval i společností RWE provozovaný blok C elektrárny Gundremmingen.

Jaderná elektrárna Brokdorf, kterou provozuje PreussenElektra, pak za dobu svého 35letého provozu ušetřila přes 380 milionů tun oxidu uhličitého, který by jinak vznikl spalování uhlí a plynu.

Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030.

Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky neutrální. To je stav, kdy emise skleníkových plynů a opatření na jejich neutralizaci jsou v rovnováze.

Transformace energetiky a hospodářství si vyžádá mimořádné investice. Ekonomka a expertka na energetický výzkum a ochranu životního prostředí z německého hospodářského institutu DIW Claudia Kemfertová v rozhovoru se zahraničními novináři řekla, že podle studií je třeba ročně investovat 50 až 80 miliard eur (až dva biliony korun). Ekologické investice chce podpořit i vláda, která do svého podpůrného fondu převedla 60 miliard eur (zhruba 1,5 bilionu korun).

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pátek 12. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 19°C

Celá předpověď