Německé volby podle odhadů vyhráli sociální demokraté před CDU/CSU

foto Kandidát německých sociálních demokratů na kancléře Olaf Scholz mluvil 26. září 2021 po uzavření volebních místností k podporovatelům strany v jejím sídle v Berlíně.

Berlín - Německé parlamentní volby podle dosavadních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU). Záležet tak bude do značné míry na tom, s kým budou chtít do koalice vstoupit třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Fotogalerie

Podle odhadu veřejnoprávní stanice ZDF získali sociální demokraté 26 procent hlasů, konzervativní unie CDU/CSU dosáhla na 24,5 procenta. Odhad stanice ARD uvádí výsledek obdobný: 25,9 procenta pro SPD a 24,1 procenta pro CDU/CSU.

Už nyní je jasné, že unie CDU/CSU dosáhla nejhoršího volebního výsledku v poválečných dějinách Německa. Špatně si vedla i samotná Křesťansko-sociální unie (CSU), která působí jen v Bavorsku a která s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) tvoří tradiční koalici. CSU získala v Bavorsku podle odhadů 32,6 procenta, což je o více než šest procentních bodů méně než před čtyřmi lety. Na spolkové úrovni znamená dnešní zisk 5,1 procenta, což je těsně nad hranicí pro vstup do Spolkového sněmu. I to je pro CSU nejhorší výsledek v historii.

Do parlamentu se podle odhadů dostaly s SPD a CDU/CSU ještě další čtyři strany. Na třetím místě skončili podle ZDF Zelení se 13,9 procenta, na čtvrtém liberální FDP s 11,7 procenta a na pátém protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,5 procenta hlasů. Do Spolkového sněmu se podle odhad ZDF dostala ještě postkomunistická strana Levice s pěti procenty hlasů. Odhad ARD se liší jen nepatrně, v případě Levice ale udává 4,9 procenta. I když by strana nezdolala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu, v parlamentu díky třem přímým poslaneckým mandátům i tak usedne.

Volební účast se podle prognóz pohybuje mezi 76 a 77 procenty. Při posledních volbách v roce 2017 činila 76,2 procenta. Více než 80 procent oprávněných voličů přišlo k volebním urnám naposledy v roce 1998.

Kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet po zveřejnění odhadů řekl, že s výsledky voleb není spokojen. "Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie," řekl z pódia, na kterém stála i dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. "Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy," dodal.

Výrazně spokojenější byl Laschetův sociálnědemokratický sok Olaf Scholz, který prohlásil, že učiní vše, aby příštím německým kancléřem byl právě on. "Z volebního výsledku mám radost," řekl. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Spokojená nebyla kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, která se přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. "Chtěli jsme více," řekla. "Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám," řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Ať už budou konečné výsledky jakékoli, už nyní je jasné, že bude sestavování příští vlády velmi komplikované a zřejmě i dlouhé. Podle prvních odhadů se zdá, že jedna z možných povolebních konstelací - koalice SPD, Zelených a Levice - nebude možná. Další koaliční možnosti jsou ale stále ve hře. Scholz by jako kancléř mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Vládu se stejnými dvěma koaličními partnery by mohl vést místo Scholze i Laschet z CDU/CSU. Možné by podle ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná.

S protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou, ostatní parlamentní strany spolupracovat nechtějí. Podle předběžných konečných výsledků se nicméně stala nejsilnější politickou stranou ve spolkových zemích Sasko a Durynsko.

Dlouhá povolební jednání mohou znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

Spolu se spolkovými volbami se konaly také zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku podle odhadů jasně vyhrála s 38,2 procenta SPD současné premiérky Manuely Schwesigové. Druhou nejsilnější stranou se stala AfD se 17,8 procentem hlasů. Regionální volby v Berlíně skončily podle odhadů mimořádně těsně, o první místo soupeří SPD se Zelenými.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 24. října 2021

Očekáváme v 19:00 6°C

Celá předpověď