Některé elektrárny Vltavské kaskády byly po povodních 2002 odstavené i dva roky

foto Vodní elektrárna Orlík (na snímku z 21. prosince 2016).

Praha - Některé vodní elektrárny Vltavské kaskády byly po povodních v roce 2002 odstavené kvůli nutným opravám i více než dva roky. Nejpoškozenější čtvrtý blok vodní elektrárny Orlík začal znovu dodávat elektřinu do sítě až v prosinci 2004. Náklady plánu obnovy všech poškozených a zničených elektráren Vltavské kaskády činily 650 milionů korun, tedy asi desetinu celkových nákladů na stavbu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně v tehdejších cenách. Zkušenosti z povodní v roce 2002 ale dokázaly zabránit výrazným škodám při povodních v roce 2013. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier.

"Šlo jak o investice do opravy poškozených strojních a technologických částí, zejména generátorů nebo řídicích systémů, tak i do nových protipovodňových zábran – obdoby zařízení, která známe z nábřežních částí měst," uvedl Schreier. Mobilní zábrany jsou podle něj instalovány na všech místech, kde by vzdutá hladina nebo přetoky přes hráze mohly vniknout do elektráren a poškodit jejich soustrojí. Personál vodních elektráren je proškolený a funkčnost opatření prověřuje při pravidelných cvičeních, uvedl.

"Tato opatření a investice do bezpečnosti vodních elektráren se projevily poměrně brzy, při dalších povodních na Vltavě v roce 2013 už byly škody v porovnání s rokem 2002 zlomkové. Povodně v roce 2002 také v podstatě stály u startu největšího modernizačního programu v dějinách české hydroenergetiky – komplexní obnovy, zvyšování účinnosti a ekologie provozu vodních elektráren ČEZ," řekl Schreier.

Provoz vodních elektráren Vltavské kaskády při povodních se řídí podle instrukcí Povodí Vltavy. "Vždy rozhoduje centrální vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy, vodní elektrárny ČEZ jsou tak podřízeným," uvedl mluvčí. Při povodních v roce 2002 nesla Vltavská kaskáda hlavní tíhu boje s vodním živlem. Kaskáda podle Schreiera pomohla v kritických chvílích získat drahocenné hodiny pro přípravu opatření v níže položených místech Vltavy a Labe. Většina elektráren ale utrpěla škody, například v podobě zatopení strojoven a totálního poškození všech soustrojí.

Modernizace vodních elektráren ČEZ již stála podle mluvčího přes tři miliardy korun. Uskutečnila se na 38 soustrojích 22 elektráren ČEZ po celé České republice. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí 1425 megawattů, tedy asi tři čtvrtiny výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Při konstantních hydrologických poměrech vyrobí modernizovaná soustrojí ročně o desítky milionů kilowatthodin elektřiny více.

Vodní elektrárny provozované ČEZ v České republice vyrobily v loňském roce 1,28 terawatthodiny elektřiny, meziročně o 17 procent více. V desetiletém srovnání zaostaly pouze za rekordem dekády z roku 2013. Produkcí pokryly roční spotřebu více než 350.000 českých domácností.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pondělí 8. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 17°C

Celá předpověď