Nejvyšší soud nemůže kontrolovat prezidenta, řekla Barrettová

foto Ilustrační foto - Kandidátka do nejvyššího soudu Amy Coneyová Barrettová na slyšení v Senátu, 12. října 2020.

Washington - Kandidátka do nejvyššího soudu USA Amy Coneyová Barrettová dnes, když absolvovala třetí den slyšení v právním výboru Senátu, prohlásila, že je "otevřenou otázkou", zda prezident Donald Trump může sám sobě udělit milost. Dodala rovněž, že nejvyšší soudní instance nemůže kontrolovat, zda se prezident řídí jejími rozhodnutími, informovala agentura Reuters.

Barrettová se podobně jako v přechozích dvou dnech snažila přesvědčit především demokratické zákonodárce, že by svoje rozhodování v případě jmenování do funkce nezakládala na svých osobních názorech či katolické víře. Dodala také, že si bude uchovávat "otevřenou mysl" v případu blížícího se soudního sporu, jenž se týká reformy zdravotního pojištění bývalého prezidenta Baracka Obamy známé jako Obamacare.

Soudkyně odmítla odpovědět na otázku, zda má americký prezident právo na to vyhnout se jakýmkoli pokusům o trestní stíhání. Dotaz byl reakcí na to, že Trump v minulosti prohlásil, že má "absolutní moc" udělit sám sobě milost. Barrettová však v souladu se svou argumentací z posledních dní uvedla, že na otázku nemůže odpovědět obecně. Musela by se podle svých slov zabývat konkrétní kauzou v pozici soudkyně.

Barrettová sice prohlásila, že nikdo v USA nestojí nad zákonem, dvakrát se však vyhnula odpovědi na otázku demokratického senátora Patricka Leahyho, zda prezident, který se odmítne řídit rozhodnutím soudu, je ohrožením amerického ústavního systému. "Nejvyšší soud nemůže kontrolovat to, zda se prezident podřídí, či nikoli," prohlásila soudkyně.

Osmačtyřicetiletá matka sedmi dětí, o níž je známo, že je odpůrkyní práva na dobrovolný potrat, již dříve uvedla, že by své rozhodování jako členka nejvyššího soudu nezakládala na své víře, ale čistě na právu. Trump však v minulosti několikrát řekl, že bude do nejvyššího soudu nominovat kandidátky, které se k otázce potratů staví kriticky.

"Tohle je historický okamžik," řekl dnes republikánský předseda právního výboru a Trumpův blízký spojenec Lindsey Graham. "Je to poprvé v americké historii, kdy jsme nominovali ženu, která se bez ostychu řadí k (hnutí) pro-life a přijímá svou víru bez omluvy - a míří do (nejvyššího) soudu," řekl senátor. Hnutí pro-life (pro život) vystupuje v USA i jinde ve světě proti potratům, jeho názoroví oponenti se pak označují pro-choice (pro svobodu volby).

Řada demokratů se obává, že jmenováním Barrettové do funkce bude vystaven nebezpečí precedent stanovený rozhodnutím nejvyššího soudu v kauze Roeová vs. Wade z roku 1973, který de facto legalizoval potraty v celých USA. Jedná se však o jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí soudu, o jehož zvrácení již desetiletí usiluje řada konzervativních skupin a zákonodárců.

Barrettová dnes znovu prohlásila, že rozhodnutí Roevá vs. Wade nepovažuje za takzvaný "superprecedent", kterým se rozumí verdikt, na němž panuje celospolečenská shoda, nikdo neusiluje o jeho zrušení a je proto považován za nezvratný.

Podle pozorovatelů Barrettovou s největší pravděpodobností Senát do funkce potvrdí do konce října, v horní komoře totiž mají většinu republikáni. Demokraté tak nemají ústavní prostředky k tomu, aby jmenování soudkyně zabránili. V devítičlenné nejvyšší soudní instanci USA tak zřejmě posílí dosavadní konzervativní většina.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je pátek 30. října 2020

Očekáváme v 7:00 10°C

Celá předpověď