Vitaminy jsou organické látky nezbytné pro normální fungování organismu. Každý z vitaminů má svoji specifickou funkci. Lidské tělo si je nedokáže vyrobit, proto je musí dostávat v potravě. Výjimku představuje vitamin D, který může vznikat v organismu působením slunečního záření a vitamin K, jehož potřebu částečně kryje střevní mikroflóra. Téměř všechny potraviny obsahují některé z vitaminů.

Vitaminy rozpustné v tucích jsou:

• vitamin A (retinol)
• vitamin D (kalciferol)
• vitamin E (tokoferol)
• vitamin K (fylochinon)

Nacházejí se především v potravinách, které obsahují tuky: maso, ryby, mléko, mléčné výrobky a některé rostlinné oleje. Vitaminy rozpustné v tucích jsou poměrně trvanlivé. Většina dobře snáší přístup vzduchu a zahřívání. Při vaření nedochází k jejich velkým ztrátám. Při vyšším příjmu si je tělo ukládá do zásoby v tukové tkáni a játrech. Při předávkování dochází k nepříznivým účinkům. Z určitých látek si tělo může připravit vitamin, proto tyto látky označujeme jako provitaminy. Nejdůležitější z nich je beta- karoten, který se může měnit na vitamin A. Kromě toho má v organismu důležitou úlohu při ochraně buněk proti škodlivým vlivům tzv. volných radikálů, které se v těle vytvářejí vlivem rizikových faktorů dnešní doby. Vyskytuje se v zelenině a ovoci, kterému dodává žlutou a oranžovou barvu. Vitaminy rozpustné ve vodě zahrnují:

• vitamin C (kyselina askorbová)
• vitaminy skupiny B

- thiamin (vitamin B1)
- riboflavin (vitamin B2)
- niacin (vitamin B3 nebo PP nebo niacinamid nebo kyselina nikotinová nebo nikotinamid)
- kyselina pantothenová (vitamin B5 nebo panthenol)
- pyridoxin (vitamin B6)
- kobalamin (vitamin B12)
- kyselina listová (vitamin B9 nebo folacin nebo folát)
- biotin
Vitaminy skupiny B jsou obsaženy v obilných výrobcích (hlavně celozrnných), luštěninách, mléčných výrobcích a mase. Větší množství vitaminu C lze získat jen z ovoce a zeleniny. Vitamin B12 se vyskytuje pouze v živočišných potravinách. Vitaminy rozpustné ve vodě se snadno ničí. Při vaření je částečně ničí teplo a značné množství se jich vyluhuje do vody. Nejcitlivější jsou vitamin C, kyselina listová a vitamin B2. Vařením nebo jinou tepelnou úpravou se zničí až 60 % vitaminu C a 90 % kyseliny listové. Obsah vitaminu C také klesá v průběhu skladování. Například u brambor poklesne z 134 mg/kg po sklizni na 35 mg/kg na jaře. Kromě vitaminu B12 si tělo při vyšším příjmu nemůže vitaminy rozpustné ve vodě ukládat do dlouhodobé rezervy, protože se jejich nadbytek vyloučí močí. Proto potřebujeme jejich pravidelný příjem. Z toho důvodu zpravidla nemají vysoké dávky nepříznivé účinky. Funkce vitaminů Vitaminy se podílejí na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Jsou nezbytné pro udržení řady tělesných funkcí, výstavbu nových tkání, ochranu organismu proti infekcím. Vitaminům označovaným jako antioxidační (beta-karoten, vitamin C a E) se připisuje důležitá role i v prevenci tzv. civilizačních nemocí, například srdečních a některých nádorových onemocnění, mezi jejichž příčiny patří náš životní styl, stres a znečištěné životní prostředí Nedostatek vitaminů Úplný nedostatek vitaminů vede k nemocem zvaným avitaminózy, například kurděje - nedostatek vitaminu C, beri beri - nedostatek vitaminu B1, pellagra - nedostatek niacinu. Ty se u nás nevyskytují, protože i když naše běžné stravování není právě zdravé, potrava obsahuje alespoň trochu každého vitaminu. Mírnější formy nedostatku vitaminů - hypovitaminózy - se u nás vyskytují. Patří sem například krvácející dásně z nedostatku vitaminu C, bolavé koutky úst z nedostatku vitaminů skupiny B. Nadbytek vitaminů U vitaminů neplatí, že čím více jich sníme, tím budeme zdravější. Nadměrný příjem vitaminů rozpustných v tucích, hlavně vitaminů A nebo D, může vést k onemocnění označovanému jako hypervitaminóza, protože nežádoucí přebytek tělo nedovede hned vyloučit. Nadbytek vitaminů rozpustných ve vodě tělo vyloučí močí. Ale i nadbytek vitaminů C, niacinu nebo vitaminu B6, může mít nežádoucí účinky. Nadměrný příjem vitaminů z běžné stravy nehrozí. Předávkování je obvykle možné, pouze pokud bereme příliš mnoho vitaminových přípravků. Přiměřený příjem vitaminů Jestliže jsme zdraví, naše strava je pestrá, získáme z ní všechny potřebné vitaminy v dostatečném množství odpovídajícím doporučeným denním dávkám vitaminů. V některých situacích je potřeba vitaminů vyšší: v těhotenství, při kojení, při nemoci. Používání vitaminových preparátů: ano, či ne? Vitaminové doplňky mají smysl u osob, které z nějakého důvodu nejí dostatek zeleniny a ovoce, pravidelně pijí alkohol, kouří (vitamin C), při infekčních onemocněních, zvýšené zátěži, u starších osob, které mají zhoršené vstřebávání vitaminu B12 a častý nedostatek vitaminu D, a u veganů, kterým chybí vitamin B12. Kojencům podáváme vitamin D pro prevenci křivice, protože jeho příjem bývá nízký a ani jeho tvorba působením slunečního záření v našich podmínkách nebývá dostatečná. Závěr Pestrá strava s dostatkem zeleniny a ovoce je nejlepším zdrojem vitaminů. Obsahuje nejen všechny vitaminy, ale i další nezbytné živiny i látky, které mají dosud ne zcela prozkoumané a možná velmi důležité účinky na naše zdraví.

Reklama