Praha - Přetrvávajícím vysokým rizikem pro vnitřní bezpečnost Česka je podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) vliv ruskojazyčných kriminálních organizací, které do ČR směrují zisky z trestné činnosti. Centrála to uvedla ve své výroční zprávě.
"Také v roce 2021 byly zaznamenány aktivity směřující k investování a legalizaci kriminálních zisků původem z prostoru bývalého SSSR na území ČR," napsala NCOZ.
"V těchto případech zajišťují ruskojazyčné kriminální struktury s těžištěm činnosti v ČR především vazby mezi významné představitele společenské, podnikatelské i politické sféry v ČR s cílem získat neoprávněné konkurenční výhody pro investice těchto kriminálních zisků," pokračovala.
Šéf centrály Jiří Mazánek označil v rozhovoru pro server Aktuálně.cz "umisťování toxického kapitálu z postsovětského prostoru a především z Ruska" za velký problém. "Posílají se sem peníze pod krytím, že slouží k vypořádání nějaké transakce. Typicky se ukládají do nemovitostí nebo do podílů obchodních společností," vysvětlil.
"A pokud máte na území daného státu takto významný majetek, tak tam začnete také společensky žít. Pořádáte společenské akce, kde můžete někoho oslovit s nabídkou sponzoringu. Tady už začíná stykové pole. Pokud je někdo veřejně činný, měl by být opatrný na to, s kým se setkává, co mu slibuje a jaké informace ze své pozice ve veřejné nebo státní správě s ním sdílí," dodal.
NCOZ ve výroční zprávě připustila, že tento typ praní špinavých peněz je krajně obtížné odhalovat a prokazovat, protože je složité najít a doložit takzvanou zdrojovou trestnou činnost, ze které nelegální zisky pocházejí. Loni měla podle centrály část prostředků původ v trestných činech v IT oblasti páchaných mimo české území.
Vedle legalizace kriminálních zisků byla loni jednou z hlavních aktivit ruskojazyčných kriminálních organizací daňová trestná činnost. Ruskojazyčné gangy se navíc i nadále snažily působit v ČR na základě pobytových oprávnění. "Tohoto cíle je dosahováno fiktivním naplňováním některého z legálních pobytových důvodů - účelová manželství, nerealizované vysokoškolské studium, využívání poskytovatelů fiktivního zaměstnání, atd.," zmínila centrála.
"Patrným jevem se stalo i využívání oprávnění vyplývajícího z nabytí občanství jiného členského státu EU ruskojazyčnými osobami - oproti ČR zjevně systémově dostupnějšího například maďarského občanství," doplnila NCOZ.
Podíl trestných činů v kyberprostoru loni opět vzrostl, přibylo hackingu
NCOZ loni evidovala 9518 trestných činů v kyberprostoru, což je o 1445 více než předloni. O třetinu stouply případy hackingu. Více než polovina zaznamenaných trestných činů ve virtuálním prostředí se týkala podvodů. NCOZ to napsala ve své výroční zprávě.
Hacking - což je zejména neoprávněný přístup k počítačovému systému - zaznamenala centrála v 1702 případech. "Podíl této formy trestné činnosti páchané v kyberprostoru setrvale roste a v roce 2021 se zvýšil na celkových téměř 18 procent," upozornila.
S hackingem souvisí i nárůst takzvaných útoků ransomware - škodlivého programu, který zasahuje do počítačového systému a šifruje v něm zapsaná data. Pachatel pak požaduje po oběti výkupné za obnovení přístupu do systému a k zašifrovaným datům.
"Novým trendem v tomto směru jsou další techniky nátlaku na oběť, po které je požadováno uhrazení výkupného. (...) Další eskalací může být výhrůžka pachatele, který poškozené společnosti sdělí, že hodlá citlivá data nabídnout konkurenčním společnostem či je zveřejnit volně na internetu, pokud ve stanovené lhůtě nebudou finanční prostředky ve formě výkupného uhrazeny," uvedla centrála.
Výkupné pachatel obvykle požaduje ve virtuální měně, což zvyšuje jeho anonymitu a ztěžuje odhalení policií. V poslední době se hackeři podle centrály zaměřují na velké soukromé společnosti či státní subjekty a žádají výkupné v řádech milionů korun. Cílí i na nemocnice či strategické státní podniky.
NCOZ řeší případy poškozování životního prostředí při likvidaci odpadů
NCOZ loni řešila případy firem, jejichž trestná činnost systematicky poškozuje životní prostředí. Kriminalita se týká likvidace odpadů. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou centrála zveřejnila. Letos bude podle ní tento trend dále posilovat.
"Existuje jednoznačná souvislost mezi zvyšujícím se tlakem na ekologické chování členských zemí EU a jejích občanů a motivací porušovat zákonné normy regulující nakládání s odpady," uvedla centrála.
"Důvodem je, že důkladnější a kvalitnější likvidace jakýchkoli odpadů vyžaduje více energie, jejíž ceny navíc napříč EU setrvale rostou. Rostoucí ceny za likvidaci tak nabízejí dlouhodobě rostoucí míru kriminálních zisků spojených s nedokonalou, případně pouze předstíranou likvidací těchto odpadů," stojí ve zprávě NCOZ.
Podle centrály naznačují i závěry Europolu, že nárůst míry organizované ekologické kriminality je jednou z hlavních budoucích kriminálních hrozeb v Evropě.
NCOZ upozornila na specifika České republiky, kde stále existují staré ekologické zátěže, k jejichž likvidaci se zavázal stát, aby v 90. letech urychlil ekonomickou transformaci země. "Je pravděpodobné, že organizovaná ekologická kriminalita je dlouhodobě propojena i s trestnou činností při získávání veřejných zakázek," uzavřela.
