Návrh: Stát by na mzdu přispěl podle důvodu omezení do 24.800 Kč

foto Strojírenský podnik, pracovník, zaměstnanec - ilustrační foto.

Praha - Zaměstnavatelé by mohli od státu na mzdu lidí v uzavřených provozech získat zřejmě nejvýš zhruba 24.800 korun. Při poklesu poptávky kvůli omezením a koronavirové krizi by to mohlo být nejvýš 9300 korun a při výpadku surovin maximálně 12.400 korun. Z částek by se nejspíš měly platit odvody. Vyplývá to z návrhu pravidel kurzarbeitu, propočtů ČTK a vyjádření vedení Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy i Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Podle zástupců zaměstnavatelů jsou částky nízké. Poukazují na to, že přesná pravidla ani týden po schválení programu Antivirus s kurzarbeitem neznají. Obávají se také toho, zda úřady zvládnou podporu vyřizovat rychle. Asociace živnostníků považuje systém pěti příspěvků za příliš složitý.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden ČTK řekla, že se podoba programu Antivir upravuje a o částce se ještě bude jednat. "Budeme přispívat na hrubou mzdu v různých režimech od 50 do 80 procent," řekla pak ministryně v České televizi.

Podle návrhu by se stanovený podíl příspěvku od státu měl vyplácet do výše mediánové mzdy. Ta loni v posledním čtvrtletí činila podle statistického úřadu 31.202 korun. Stát by tak na mzdu v uzavřených provozech poskytl nejvýš 24.800 korun. Stejné by to bylo u pracovníků, kteří nemohli dostat práci, protože minimálně 30 procent jejich kolegů skončilo v karanténě či na ošetřovném. Zaměstnavatelům, kteří museli omezit výrobu či služby po poklesu poptávky v koronavirové krizi, by úřady dorovnaly z vyplaceného výdělku zřejmě nejvýš 9300 korun. Při omezení kvůli nedostatku surovin by to pak bylo nejspíš nejvýš asi 12.400 korun.

Podle komory, svazu i asociace je strop příliš nízko. "Firmy s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a s vyspělými technologiemi budou tak silně znevýhodněné. Přitom právě tyto firmy přece chceme nejen udržet, ale i rozvíjet," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Dodal, že pokud by se z příspěvku platily odvody, z každé poskytnuté stokoruny by zaměstnavatel státu hned zpět zaplatil 34 korun.

Podle Dlouhého by se příspěvky měly vyplácet aspoň do výše celostátní průměrné mzdy, nebo od průměrné mzdy v daném podniku. Pokud by se vycházelo z průměrného výdělku za poslední loňské čtvrtletí, kdy byl na 36.144 korunách, příspěvky by podle důvodu omezení výroby činily nejvýš asi 10.800, 14.600 a 28.900 korun.

Svaz průmyslu a dopravy prosazuje, aby strop příspěvku byl aspoň na 1,5násobku průměrné mzdy. U částky za poslední loňské čtvrtletí by tak činily nejvýš zhruba 16.300, 21.700 či 43.400 podle důvodu omezení výroby a služeb. Pokud by základem byla celoroční průměrná mzda 34.125 korun, dosahoval by podíl státu nejvýš 15.400, 20.500 či 41.000. Viceprezident svazu Jan Rafaj ČTK řekl, že pomoc v okolních státech začíná na 1,5násobku průměrné mzdy a německá vláda stanovila strop na 2,7násobku průměrného výdělku.

Za příliš komplikovaný, nepřehledný a nedostačující považuje chystaný český kurzarbeit asociace malých a středních podniků. Podle ní by se měl zavést místo pěti druhů příspěvků jen jeden. "Skutečný příspěvek státu podle předloženého modelu je na úrovni pouhých asi 35 procent," uvedla asociace. Žádá, aby stát pokryl 60 procent mzdy i s odvody. "Za těchto podmínek akceptujeme zastropování navrhované ministerstvem průmyslu ve výši 33.182 korun krácené superhrubé mzdy," uvedla asociace.

Odpuštění odvodů zaměstnavatelů i zaměstnanců požaduje také svaz. Komora pak uvádí, že by stát měl dočasně placení sociálních a zdravotních odvodů zrušit, nebo částku aspoň snížit a odvody přinejmenším odložit s možností postupného splacení v dalších letech.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 26. května 2020

Očekáváme v 13:00 15°C

Celá předpověď