Následná intenzivní péče: nová nemoc, speciální přístup

foto Aplikace kašlacího asistenta (coughassist) jako součásti dechové rehabilitace

Pandemie nového typu koronaviru vytvořila novou kategorii nemocných, kteří potřebují následnou intenzivní péči. Odlehčit přeplněným nemocnicím pomáhají specializovaná pracoviště, mezi něž patří síť nestátních zdravotnických zařízení následné intenzivní péče a dlouhodobé ošetřovatelské intenzivní péče Chronicare v Praze, Nymburku, Brně a Ostravě.

Následná intenzivní péče (NIP) spadá do oboru intenzivní medicíny, nejde o dlouhodobou lůžkovou péči (dříve LDN) nebo rehabilitační péči. Spektrum diagnóz je pestré: nejčastěji jde o pacienty po úrazech hlavy nebo vícečetných poraněních orgánů, lidi po úrazech páteře a míchy a cévních mozkových příhodách – a nově o ty, kdo utrpěli selhání plic následkem koronavirové infekce.

„Uvědomujeme si vážnost zhoršující se situace s epidemií covid-19. Naší absolutní prioritou je plynule navázat na intenzivní terapii ARO pacientů na oddělení následné intenzivní péče. Spolupracujeme se všemi ARO v okolí a v rychlém čase se snažíme zajistit překlad na naše oddělení, což znamená uvolnění akutního lůžka,“ uvádí primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Nymburku Anton Baluch.

Změny pod náporem viru

Tamní prostředí se za půl roku změnilo k nepoznání. „Na chodbách stojí stolky přeplněné ochrannými pomůckami, čepicemi, plášti, respirátory a chirurgickými rukavicemi. Následná intenzivní péče se změnila na postcovidovou intenzivní péči. Z 16 ventilovaných lůžek máme 14 s pacienty po covidu. Bojujeme o životy lidí, kteří by bez koronavirové infekce měli před sebou dalších pět až deset let kvalitního života,“ podotýká primář Baluch.

O postcovidové pacienty pečují lékaři i v ostatních zařízeních následné intenzivní péče Chronicare. „Následná intenzivní péče vznikla ve snaze odlehčit jednotkám ARO nebo JIP, aby se lidé, kteří už překonali akutní aktivní fázi onemocnění, mohli posunout k nám. Začalo to loni v říjnu, kdy výrazně přibylo případů postcovidových symptomů, ty postupně vytěsnily naše původní pacienty s nemocemi plic nebo neurologickými diagnózami,” líčí Anton Baluch.

Důsledná péče o dýchací cesty

Přístrojové vybavení lůžek následné intenzivní péče v zařízeních Chronicare splňuje nejvyšší normy v rámci poskytování zdravotní péče a je srovnatelné s vybavením pracovišť ARO. Pracoviště poskytují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům, u kterých nastala po překonání akutní fáze onemocnění covid-19 stabilizace zdravotního stavu, a přesto i nadále vyžadují intenzivní ošetřování. To je v první řadě zaměřeno na důslednou péči o dýchací cesty. Intenzivní fyzioterapie je nedílnou součástí péče, významně přispívá ke zlepšení fyzického i psychického stavu a následné resocializaci pacienta.

„Na NIP nejsou důležití jenom lékaři, kvalita oddělení je postavena hlavně na práci sester, sanitářů, rehabilitačních pracovníků,“ zdůrazňuje primář Baluch. „Snažím se je motivovat těžší prací. Tím, že přijímáme komplikovanější případy, se třeba sestry musí proti minulosti naučit spoustu nových věcí a mohou z této lekce vyjít silnější a odolnější,” podotýká primář.

Hlavním cílem je návrat pacienta domů. V Nymburku jsou schopni ročně hospitalizovat zhruba 120 pacientů z akutní péče. „Z toho počtu jich 70 procent naše pracoviště opouští, ideálně po svých. A 12 až 14 jich od nás odchází s vybavením pro domácí umělou plicní ventilaci,“ konstatuje Anton Baluch.

Podcast: https://open.spotify.com/episode/5RlOo8pGW8z7MNpCFmPmV0

Kontakt:

https://chronicare.cz

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pondělí 17. května 2021

Očekáváme v 9:00 12°C

Celá předpověď