Nanotechnologie pomohou odbourat závislost EU na Rusku, tvrdí čeští vědci

foto Ilustrační foto - Liberecká firma Elmarco představila 30. ledna své nové výzkumné, vývojové a výrobní centrum nanotechnologií. Na snímku je porovnání lidského vlasu (vlevo), zrnka pylu (vpravo) a nanovláken (v pozadí).

Brusel - Evropská unie by na cestě ze současné energetické krize měla vsadit na podporu nanotechnologií, které se ukázaly jako klíčové již při zvládání covidové pandemie. Evropským zemím mohou pomoci k rychlejšímu přechodu na nové zdroje energie a tím i k nezávislosti na ruském plynu a ropě. Tvrdí to čeští vědci a profesionálové z oboru nanotechnologií, kteří si tento týden vyměňovali zkušenosti se svými kolegy v Belgii a hovořili s činiteli evropských institucí. Podle české expertky v Evropské komisi Jany Drbohlavové neustále roste aktivita českých nanotechnologických firem ucházejících se o podporu v rámci projektů EU.

"To, co se nyní děje z geopolitického hlediska, zvyšuje tlak na to, aby Evropa investovala do technologií, které zajistí udržitelnost. A samozřejmě nanotechnologie v tom hrají extrémně klíčovou roli," řekl ČTK v narážce na ruskou invazi na Ukrajinu a s ní spojené hledání nových zdrojů energie ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Pavel Banáš. Společně s téměř dvěma desítkami dalších vědců a manažerů absolvoval ve středu pod záštitou české ambasády v Bruselu a v Lovani sérii setkání s belgickými kolegy či zástupci evropských institucí. Mluvilo se o nových kontaktech či evropské podpoře rozvoje nanomateriálů.

Čeští vědci zdůrazňovali, že technologie založené na nanočásticích významně pomohly Evropě zvládnout covidovou pandemii – ať již jako součást takzvaných mRNA vakcín, testů nebo v rámci nanomembrán bránících virům proniknout přes roušky.

Podle šéfa Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiřího Kůse se od začátku pandemie výrazně zvýšil zájem o nanotechnologie a rychle narostly investice do nich. Zatímco ještě předloni vyráběla v Česku nanomembrány jediná firma, dnes jich je pět.

"Česká republika je v rámci Evropské unie jediná velká výrobna nanomembrán," popsal Kůs výjimečnost české pozice v rámci evropského kontinentu.

Vedle medicíny budou podle vědců hrát nanotechnologie klíčovou roli v energetice, kde mohou přispět k nezávislosti Evropy na ruském plynu či ropě. Například při výrobě baterií či přechodu na využívání vodíku.

"Už z velké části pomáhají, propisují se zejména do té chemické energetiky, vodíkové energetiky, nových zdrojů ukládání energie. A ta čísla budou růst," soudí expert na energetické technologie Radek Zbořil.

Evropská unie se na podporu vědeckých projektů spojených s nanomateriály zaměřuje mimo jiné v rámci programu Horizon Europe, v němž je na začínající sedmileté období pro veškeré výzkumné a inovativní projekty 95 miliard eur (2,3 bilionu korun).

"Víme o firmách, které jsou v těchto projektech aktivní, a tato aktivita neustále vzrůstá," řekla brněnská vědkyně Jana Drbohlavová, která od roku 2017 působí jako expertka na bezpečnost nanomateriálů u Evropské komise. O podporu se podle ní mohou české projekty ucházet také v rámci programů zaměřených na energetiku, zdravotnictví či další oblasti, ve kterých se nanotechnologie používají.

kpc jrm

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pondělí 8. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 17°C

Celá předpověď