WMO: Letošní rok bude zřejmě jedním ze tří nejteplejších

foto Ilustrační foto - Lidé se koupou v moři během veder v Hamburku.

Ženeva - Letošní rok bude zřejmě jedním ze tří nejteplejších od počátku měření v polovině 19. století. Vyplývá to z předběžné analýzy, kterou dnes zveřejnila Světová meteorologická organizace. V Evropě je dokonce průměr letos naměřených teplot nejvyšší v záznamech.

Dosud nejteplejším rokem ve statistikách je rok 2016, kdy vědci naměřili ve srovnání s předprůmyslovým obdobím v průměru o 1,2 stupně více. Letošní rok je zatím na druhém místě, následovaný rokem loňským. Rozdíl je nicméně tak malý, že bude o konečném pořadí jasno až po vyhodnocení všech dat. Už nyní je jasné, že roky 2015 až 2020 budou šesti nejteplejšími od počátku měření v roce 1850.

Aktuální předběžná zpráva WMO se vztahuje k teplotám od ledna do října. V průměru byla v tomto období teplota o 1,11 až 1,23 stupně vyšší než průměrná teplota v prvních deseti měsících let 1850 až 1900, k nimž se statistiky vztahují. Vysoké teploty přitom vědci naměřili navzdory tomu, že se v září vytvořil meteorologický jev La Niňa, který by měl za běžných okolností přinést ochlazení.

Zvlášť dramatické jsou výsledky měření na Sibiři severně od polárního kruhu. Teplota v prvních deseti měsících letošního roku zde byla v průměru o pět stupňů vyšší než v letech 1981 až 2010.

Kromě Evropy byl podle WMO letošek výrazně teplý také na jihozápadě USA, na západě Jižní Ameriky a v částech Střední Ameriky. Chladněji, než jaký je dlouhodobý průměr, bylo naproti tomu v Kanadě, částech Brazílie, v severní Indii a jihovýchodní části Austrálie.

Hladina světových oceánů podle WMO roste od počátku měření v roce 1993 a to v průměru o 3,3 milimetru ročně. Lehký pokles v letošním roce, stejně jako v roce 2011, lze spojit s jevem La Niňa, podle WMO ale na dlouhodobém trendu nic nemění. Fenomén La Niňa způsobuje, že více prší v tropických oblastech, které odvodňují velké řeky, než nad mořem. Hladina světových oceánů tak přechodně klesá.

Jedním z důvodů narůstající hladiny světových oceánů jsou tající ledovce u severního a jižní pólu. Podle WMO Grónsko přišlo od září 2019 do srpna 2020 asi o 152 gigatun ledu. "Arktida zažívá s rostoucími světovými teplotami drastické změny. Od poloviny 80. let tam stoupá teplota nejméně dvakrát rychleji, než je světový průměr," uvedla organizace.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pondělí 25. ledna 2021

Očekáváme v 1:00 -4°C

Celá předpověď