Ostrava - Sjezd KDU-ČSL usnesením odmítl nevyprovokovanou ruskou invazi na Ukrajinu, odsoudil ruské válečné zločiny a shodl se na plné podpoře Ukrajiny i jejího co nejrychlejšího vstupu do Evropské unie. Lidovci také například uložili ministrům KDU-ČSL, aby ve vládě prosazovali urychlení růstu obranných výdajů na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2024.
Členové strany poděkovali všem českým občanům, kteří se jakkoli zapojili do pomoci válkou postiženým občanům Ukrajiny. Sjezd též vyjádřil podporu začleňování dětí ukrajinských uprchlíků do škol a zapojení ukrajinských zdravotníků do českého zdravotního systému.
Na návrh komise pro obranu a bezpečnost se sjezd usnesl na snaze o dosažení výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu nejpozději v roce 2024, zatímco kabinet Petra Fialy (ODS) má v programovém prohlášení termín 2025. Zároveň lidovci chtějí urychlit výstavbu vojenských schopností potřebných pro alianční kolektivní obranu a po vládě žádají, aby schválila novou obrannou strategii.
Sjezd také například uložil lidoveckým ministrům zasazovat se o přípravu samostatného zákona pro komunitní energetiku nebo o hledání alternativních zdrojů zemního plynu a alternativy ruského plynu.
Lidovci dále podporují vládou navrhované zafixování platu učitelů na 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy. Ministry za KDU-ČSL žádají o prosazování pravidelné valorizace platby za státní pojištěnce tak, aby od roku 2023 činila minimálně 2000 korun měsíčně. Sjezd také podpořil opatření umožňující rodičům skloubit péči o děti a zaměstnání.
Straníci požádali také lidovecké ministry, aby iniciovali ve vládě návrh na komplexní boj s dezinformacemi. Podpořili usnesení vyzývající vedení KDU-ČSL k zahájení diskuse o termínu přijetí eura v ČR na vládě. Naopak sjezd nepodpořil snahu o podporu znovuzavedení nepřímé volby prezidenta oběma parlamentními komorami.
Předseda strany Marian Jurečka dnes hovořil o tom, že by lidovci neměli kumulovat funkce v rámci strany, zapojit by se tak do fungování KDU-ČSL mohlo více členů KDU-ČSL. V návaznosti na to odsouhlasil sjezd usnesení na návrh jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, kterým uložil předsednictvu připravit úpravu stanov.
Na podzim budou senátorský mandát obhajovat čtyři senátoři KDU-ČSL
V podzimních senátních volbách budou mandáty za KDU-ČSL obhajovat šéfka jejich senátorského klubu a místopředsedkyně strany Šárka Jelínková v Kroměříži, místopředseda klubu Lumír Kantor v Olomouci a dále Miluše Horská v Pardubicích a Jaromíra Vítková v Blansku. Během druhého dne lidoveckého sjezdu v Ostravě se dnes kandidáti představili delegátům. O kandidátech pro další dva obvody ještě lidovci jednají. Funkční období letos končí 27 senátorům.
Dalšími kandidáty strany do horní komory jsou starosta Žlutic Václav Slavík kandidující v obvodu Karlovy Vary, starosta Letohradu Petr Fiala v obvodu Ústí nad Orlicí, starostka Mořkova Ivana Váňová v Novém Jičíně a starostka Dolních Bojanovic Eva Rajchmanová v obvodu Hodonín. Do Senátu kandidují též lékař Bohuslav Procházka v Kutné Hoře a zastupitelka Krnova Pavla Löwenthalová v Bruntále.
Kantor řekl, že práce v Senátu a zároveň v nemocnici dává smysl, protože se navzájem posilují a prací v politice může člověk společnosti vrátit něco z toho, co se během let naučil. "Například mám velkou radost z toho, že se mi povedlo dát dohromady skupinu a prosadit novorozenecký screening u všech dětí v České republice, aby dostaly možnost být vyšetřeny na spinální muskulární atrofii. To je nemoc, která je velmi závažná a smrtelná. Pokud se u dítěte objeví detekce tohoto problému, tak se dá lék, který je velmi drahý, ale dává se jednorázově infuzí a vývoj dítěte může být úplně normální. A pár dětí už máme," řekl Kantor.
Fiala si přeje, aby za jeho volební obvod byl senátorem člověk, který má region rád a je ochoten pro něj něco dělat. "Kromě toho, že čtyři volební období starostuji, tak deset let vedu Sdružení obcí Orlicko, spoluzakládal jsem destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, takže opravdu mě zajímá rozvoj celého regionu, zajímají mě potřeby starostů, potřeby obcí, potřeby spolků. Jediný cíl, proč bych se chtěl stát senátorem, je pomoc regionu, aby o něm bylo vědět a aby se do něj dostaly potřebné peníze na potřebné věci," řekl Fiala.
Váňová, která je starostkou Mořkova 13 let, řekla, že jí připadá přirozené, když pak starosta kandiduje do Senátu. "Senátor je podobná práce - starosta pracuje jen pro svou obec, kdežto senátor už pracuje pro víc obcí okolo sebe," řekla. V kampani i případně v horní komoře se chce zaměřit na rozvoj regionu, životní prostředí a sociální politiku. "Největší důraz budu klást na životní prostředí. Myslím si, že to zajímá všechny věkové skupiny. Zdravé životní prostředí, tam všichni chtějí žít. A to je taková moje největší priorita," řekla Váňová.
Senátorský klub KDU-ČSL aktuálně čítá 12 lidí, strana bude obhajovat mandáty v sedmi obvodech. Někteří nominanti budou kandidovat přímo pod značkou KDU-ČSL, někteří za KDU-ČSL s podporou TOP 09 a ODS a další za koalici Spolu.
Mezi senátory, kterým končí funkční období a letos mandát za KDU-ČSL obhajovat nebudou, jsou ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, bývalý šéf senátorského klubu Petr Šilar a senátorka za obvod Praha 10 Renata Chmelová.
Termín obecních voleb a voleb do třetiny Senátu vypsal prezident Miloš Zeman na pátek 23. září a sobotu 24. září. KDU-ČSL minule komunální volby vyhrála, má 287 starostů a 3846 zastupitelů.
