MŽP vypsalo novou výzvu programu dešťovka pro obce

foto Vpředu zprava premiér Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr zemědělství Miroslav Toman a ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková vystoupili 6. února 2019 v Praze na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem.

Praha - Ministerstvo životního prostředí v pondělí vypsalo výzvu s dotací jedné miliardy korun na projekty takzvané velké dešťovky pro obce. Úřad tím podpoří hospodaření se srážkovou vodou, obce a města mohou postavit například velké nádrže pod komunikacemi. Na dnešní tiskové konferenci po druhém jednání Národní koalice pro boj se suchem to řekl ministr Richard Brabec (ANO). Úřad také připravuje sedmiletý výzkumný projekt Prostředí pro život. Výzkum týkající se boje se suchem ministerstvo podpoří zhruba dvěma miliardami korun, podobnou částku investuje také do dalších oblastí výzkumu životního prostředí. Výstavbou vodního jezu u Děčína se Národní koalice pro boj se suchem na dnešním jednání nezabývala.

Program zvaný velká dešťovka slouží obcím a městům například k tomu, aby si v rámci rekonstrukcí udělaly nádrže na dešťovou vodu pod komunikacemi, vystavěly zelené střechy, vyměnily nepropustné povrchy za propustné nebo odvodnily parkoviště do zasakovacích pásů. Podle údajů ministerstva si obce dosud zažádaly o více než 60 milionů korun, nyní mají k dispozici další miliardu poskytovanou z evropských fondů.

Ministerstvo také připravuje sedmiletý výzkumný program Prostředí pro život, který podpoří zhruba čtyřmi miliardami korun. Asi polovina částky je vyčleněna na výzkum v oblasti boje se suchem. Program má celkem šest tematických priorit. První veřejné soutěže by měly být vyhlášeny do poloviny roku 2019. Resort je gestorem obsahu programu, administraci bude mít na starosti Technologická agentura ČR.

"Nemáme ještě specifikované konkrétní projekty, ale bude to do všech oblastí, které si lze v boji se suchem představit. Od předpovědního systému hydrometeorologie, přes konkrétní opatření typu umělé infiltrace, zadržování vody v krajině, využití srážkových vod. Je to celá skupina oblastí. Program je nový, ještě není schválený," řekl Brabec. Návrh by měl brzy předložit vládě.

Úřad na letošní rok plánuje také realizaci dvou pilotních projektů umělé infiltrace. "Zjednodušeně řečeno, využíváme toho, že ve chvíli, kdy je vody hodně v povrchových tocích, ji účelově čerpáme a necháme ji zasakovat do podzemí, kde ji potom máme jako v pomyslné kasičce a můžeme ji použít, až ji budeme potřebovat," vysvětlil Brabec.

Celkově podle Brabce za zhruba rok a půl jeho úřad uskutečnil takřka 320 projektů, díky nimž asi 145.000 lidí získalo nové zdroje pitné vody. Dotace byly určeny například na prohloubení studní či výstavbu nových vrtů. Na boj se suchem cílí také pokračující program dešťovka pro domácnosti, ze kterého ministerstvo podporuje zakoupení a instalaci nádrží na shromažďování dešťové vody určené k zalévání nebo splachování či systémy na přečištění vody. Resort dosud schválil přes 3700 projektů za necelých 170 milionů korun.

Za posledních zhruba pět let ministerstvo z evropských i národních zdrojů podpořilo více než 6000 projektů za sedm miliard korun na zadržení vody v krajině. Jde o stovky rybníků, tůní, mokřadů či úpravu vodních toků. Pro letošní rok jsou vyčleněny další dvě miliardy, v roce 2020 by měla být částka podobná.

Financování povodí se změní, plánuje Toman

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) předloží do měsíce premiérovi Andreji Babišovi (ANO) nový systém financování státních podniků povodí. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem. V současnosti podniky dostávají poplatky za odběry vody od průmyslových podniků. Protože jsou však průmyslové podniky šetrnější a spotřebovávají méně vody, mohly by se státní povodí dostat do ekonomických problémů. Změnu financování již předtím navrhl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle ministra jsou zatím aktuální dvě nebo tři varianty, které ale blíže nespecifikoval. Podle něj by neměla vzrůst cena za odběr vod, spíše naopak. V České republice je pět hlavních správců vodních toků, jde o Povodí Moravy, Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře a Povodí Odry. Některé drobné vodní toky mají ve správě Lesy České republiky.

Ministr chce v rámci boje proti suchu také propojovat vodárenské soustavy a stavět přehrady, plánuje si na to vzít, pokud to bude výhodné, úvěr na osm miliard korun od Evropské investiční banky. Toman chce o úvěru jednat s ministerstvem financí, neschválila jej také vláda.

Stát chce investovat do stavby přehrad, například pod plánovanou Skaličkou v povodí Bečvy pokračují výkupy pozemků. Dokončené jsou studie proveditelnosti přehrad Kryry, Senomaty a Šanov, projektové práce pokračují také na přehradě ve Vlachovicích, kde ministerstvo chce předložit návrh na výkup pozemků vládě koncem prvního čtvrtletí. Je také podaná žádost o vydání územního rozhodnutí k Novým Heřminovům. Plánuje se také zvyšování hladiny Novomlýnských nádrží, voda by se pak mohla využít na závlahy sadů nebo vinic. Úřad v posledních čtyřech letech dal na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz EU.

Koalice dnes neřešila výstavbu jezu u Děčína

Výstavbou vodního jezu u Děčína se Národní koalice pro boj se suchem na dnešním jednání nezabývala. Stát stále čeká na stanovisko Evropské komise ohledně mezistátní kompenzace negativních dopadů stavby na krajinu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na tiskové konferenci řekl, že schůzka k tématu se ještě uskuteční. Se stavbou jezu, který je podle ministerstva dopravy klíčový pro další rozvoj tuzemské vodní dopravy, počítá Koncepce vodní dopravy do roku 2023. Její projednání vláda odložila na 18. února.

Brabec očekává, že stanovisko Evropské komise Česko dostane v nejbližších dnech. "Takže teď nechci spekulovat o tom, co v tom stanovisku je a co uděláme dál, ale rozhodně o tom budeme jednat," doplnil. Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) přitom v pondělí po jednání vlády řekl, že dnes bude téma řešit s Brabcem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (za ČSSD).

Ministerstvo dopravy trvá na stavbě vodního stupně i přes negativní ekologické dopady projektu na okolní krajinu. Podle resortu převažuje v případě děčínského jezu veřejný zájem nad případnými zásahy do okolní krajiny. Ekologové upozorňují, že stavba by byla protiprávní a Česku by hrozily sankce od EU.

Podle ministerstva dopravy je plavební stupeň nepostradatelný pro další budoucnost vodní dopravy v tuzemsku. Měl by výrazně zvýšit splavnost Labe v úseku, který je podstatnou část roku pro lodě uzavřen. Jeho stavbu si dlouhodobě přejí majitelé lodí.

Stavbu ovšem dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu plavebního stupně stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných kompenzačních opatření. Správa došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Stát se proto pokouší vyjednat u Evropské komise možnost, že by negativní dopady stavby na krajinu kompenzoval v zahraničí. Česko by tak investovalo do ekologie v cizině.

Ekologové postup ministerstva dopravy kritizují, podle nich je koncepce nezákonná a porušuje tuzemské i evropské zákony. Česku by podle organizace Arnika hrozily vysoké pokuty od Evropské komise nebo odejmutí části peněz z evropských dotací.

Koncepce vodní dopravy mimo jiné počítá s plavebním stupněm u Přelouče a modernizací dalších vodních staveb v tuzemsku. Cílem je především zvýšit nákladní přepravu na tuzemských řekách. V roce 2017 rejdaři převezli 1,567.700 tun nákladu, meziročně zhruba o 210.000 tun méně. Pokles pokračoval i loni.

Plavební stupeň u Děčína patří stejně jako další připravovaný jez u Přelouče do seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je neděle 18. srpna 2019

Očekáváme v 11:00 26°C

Celá předpověď