Praha - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) počítá pro rok 2027 s vyrovnanou úhradovou vyhláškou, kterou se rozdělují peníze z veřejného zdravotního pojištění. V posledních letech byla deficitní, což téměř vyčerpalo rezervy zdravotních pojišťoven. Na dotaz ČTK to dnes na tiskové konferenci řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Počítá také s výrazným zvýšením platby od státu, konkrétní částku ale zatím říct nechtěl.
Zdravotní systém je podle MZd potřeba připravit na změny související se stárnutím populace a úbytkem ekonomicky aktivního obyvatelstva. V příštích deseti až 20 letech by se podle něj mělo změnit až 10.000 akutních lůžek v nemocnicích na jiné formy lůžek potřebných pro péči o seniory.
V letošním roce hospodaří veřejné zdravotní pojištění s téměř 563 miliardami korun, výdaje jsou zhruba o 15 miliard vyšší než příjmy. Stát posílá za státní pojištěnce, kterými jsou děti, senioři nebo nezaměstnání, 2188 korun měsíčně, celkem za rok téměř 158 miliard.
"Navýšení by mělo být signifikantní, protože jinak by systém mohl mít výrazné problémy. Nechci říct konkrétní částku, protože jednání ještě nejsou ukončena," řekl Vojtěch. Známá podle něj bude v červnu, kdy se uzavírá dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci poskytovatelů zdravotní péče na rok 2027.
V posledních letech se s většinou segmentů zdravotní péče dohodnout nepodařilo, ministerstvo pak výši úhrad za zdravotní péči na následující rok stanovilo až v říjnu úhradovou vyhláškou. "V programovém prohlášení jsme jasně definovali, že dohody budou preferovány," uvedl Vojtěch.
Do budoucna by se podle něj mělo dohodovací řízení změnit tak, aby nabízelo podobně jako státní rozpočet nejen plán na příští rok, ale i střednědobý výhled. Změny by měly zároveň podle náměstka ministra Ladislava Švece všechny strany motivovat k uzavření dohod. "Úprava úhradové vyhlášky bude koncipována tak, aby pro ty, kteří se nebudou chtít dohodnout, bylo jejich rozhodnutí spíše nevýhodné," vysvětlil.
Ministerstvo financí podle Vojtěcha počítá také s tím, že by se úhradová vyhláška začlenila do zákona o rozpočtové odpovědnosti, což by stanovilo zákonné pojistky zajišťující, že nebude deficitní.
Bez zásadních změn nebude podle predikcí MZd, které jsou nově i součástí datových podkladů pro dohodovací řízení, systém finančně udržitelný. V roce 2040 bude žít v Česku téměř 500.000 lidí nad 85 let, což je téměř 2,5krát víc než nyní. Lidí, kteří budou potřebovat dlouhodobou ošetřovatelskou péči, přibude ze současných 550.000 na 760.000. "V té době, kdy to nastane, tady bude nejméně lidí v naší republice, kteří budou práceschopní a budou platit daně," uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Podle Vojtěcha bude proto potřeba v příštích deseti až 20 letech transformovat téměř 10.000 lůžek akutní péče na péči dlouhodobou a následnou, kterou využívají hlavně senioři. Více podpory budou podle něj potřebovat také domácí péče a terénní zdravotní služby pro ty, kteří budou dožívat v domácím prostředí.
Za zajištění sítě zdravotních služeb jsou ze zákona odpovědné zdravotní pojišťovny. Největší z nich, Všeobecná zdravotní pojišťovna, loni deklarovala záměr transformovat až 5000 akutních nemocničních lůžek, nakonec se s nemocnicemi podařilo domluvit asi 1800. Rušily se například některé porodnice nebo se dětská oddělení, která měla dlouhodobě málo pacientů, měnila na denní stacionáře.
Podobně chce postupovat také například nový ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice Bulovka Petr Kolouch. Pod Bulovku spadají Slatinné lázně Toušeň s 60 lůžky. "Jednoznačně nebudeme provozovat lázně, ale reprofilizujeme lůžka na následnou péči," řekl na tiskové konferenci MZd. Počítá s tím, že by to mohlo pomoci uvolnit kapacity interních klinik obou nemocnic.
