MPSV v září podle vývoje rozhodne, zda navrhne zvýšení životního minima

foto Sídlo ministerstva práce a sociálních věcí v Praze na snímku z 15. dubna 2016.

Praha - Ministerstvo práce v září vyhodnotí situaci domácností a podle vývoje rozhodne, zda pro příští rok bude navrhovat a prosazovat navýšení životního a existenčního minima a případně také přídavků na děti. O případné úpravě částek by pak jednali lídři koalice. Na dotaz ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Životní minimum upravuje vláda. Naposledy ho zvedla v lednu o 5,2 procenta. Pro samotného dospělého činí letos 4860 korun. Minimum se využívá pro určení nároku na dávky i pro výpočet výše některých podpor. Po zvýšení minima tedy rostou i dávkové výdaje. Ty se ale v první verzi státního rozpočtu na příští rok ve srovnání s letoškem snižují.

"Dohodli jsme se, že během září toto (potřebu dalšího navýšení) zanalyzujeme. Pak bychom na úrovni koalice případně řešili, zdali by bylo valorizováno životní a existenční minimum, případně i přídavek na dítě. Takže v tomto okamžiku není rozhodnuto, ale jednáme o tom interně v resortu," uvedl Jurečka. O úpravě minima debatovalo vedení ministerstva dnes na poradě.

Po zvýšení minima například více rodin dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvednou se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší je pak i částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se odvozuje humanitární dávka pro uprchlíky a případně i alimenty.

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen bez zdražení bydlení, energií, vody a paliv od posledního přidání. Loni kvůli inflaci kabinet k navýšení přikročil dvakrát. Lednová úprava o 5,2 procenta zahrnovala vývoj od loňského dubna do konce září. Nyní by se tedy posuzovalo období od loňského října. rot

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí od ledna 4680 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 4470 korun, u druhé a další pak 4040 korun. U dětí do šesti let je to 2480 korun, od šesti do 15 let 3050 korun a od 15 do 26 let 3490 korun. Existenční minimum odpovídá 3130 korunám.

Ministerstvo práce už dřív spočítalo, že lednové navýšení minima o 5,2 procenta pro letošek zvedne výdaje na dávky asi o 948,3 milionu korun. Případnou další změnu minimálních částek by bylo potřeba zohlednit v rozpočtu na příští rok. Ten musí vláda poslat Sněmovně do konce září.

Podle první verze připravovaného rozpočtu by měl mít resort na sociální dávky příští rok ale méně peněz než letos. Do přídavků na děti, rodičovské a příspěvků na bydlení či pěstounských dávek by mělo putovat 59,37 miliardy korun. Částka je proti letošku o dvě miliardy nižší. Počítá se přitom se zvýšením rodičovské. O tři miliardy méně má být na dávky v hmotné nouzi, celkem se počítá se sedmi miliardami. Za snížením je hlavně změna podpory uprchlíků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 8.01.2026 ČTK

Reklama

-1°C

Dnes je čtvrtek 8. ledna 2026

Očekáváme v 21:00 -5°C

Celá předpověď