Praha - Náhradní výživné by stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky. Prodloužení doby navrhuje ministerstvo práce. Podle něj dočasnost podpory tvrdě dopadá na rodiny, kterým se nedaří alimenty po dlužnících vymoci. Podle odhadu resortu by roční výdaje v příštích dvou letech činily 204 až 228 milionů korun. Loni se vyplatilo 159,3 milionu korun. Návrh novely o náhradním výživném a podklady k ní zveřejnila na svém webu vláda.
Náhradní výživné se v Česku poskytuje od července 2021. Letos v březnu ho podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo 10.100 dětí. Úřad práce může potomkům neplatičů posílat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.
Ministerstvo práce teď uvedlo, že dočasnost podpory "značně tvrdě" dopadá na rodiny, kterým se nedaří výživné vymáhat, kde "nedošlo ke zlepšení platební morálky" dlužníka a kde se alimenty nezískaly plně ani v exekuci či při soudním výkonu. Podle resortu by stát neměl dávku poskytovat nejvýš 24 měsíců, ale až 48. Úřad práce by při delším pobírání převzal vymáhání po dvou letech vyplácení podpory.
Podle podkladů k zákonu by mohlo letos v červenci přestat po dvou letech náhradní výživné pobírat 1329 dětí, v srpnu dalších 801, v září 643 a v říjnu pak 474. Novela počítá s přechodným obdobím, v němž by rodina mohla dávku od státu dostávat dál. Rodič by měl podle návrhu do konce měsíce, kdy norma začne platit, dodat potřebné doklady. Měl by doložit, jaké výživné získal v posledních čtyřech měsících před koncem dvouletého pobírání podpory.
Roční výdaje by v příštích dvou letech mohly podle ministerstva činit 204 až 228 milionů korun. Úprava počítačových systémů úřadu práce by měla stát do tří milionů korun.
Připomínky k novele mohou ministerstva, kraje, odbory či zaměstnavatelé posílat do konce května. Aby norma začala platit, musí ji schválit vláda a Parlament a podepsat prezident. Resort práce navrhuje, aby Sněmovna normu přijala zrychleně hned při prvním projednávání.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl loni na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Víc než 80 procent příjemců uvedlo, že jim peníze od státu pomáhají s úhradou životních nákladů. Většinou o dávku žádaly ženy. Muži tvořili 18 procent žadatelů a desetinu žádostí podaly děti.
Náhradní výživné po letech diskusí zavedla v minulém volebním období vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů. Tehdejší vedení resortu práce v čele s ministryní Janou Maláčovou (ČSSD) počítalo s 24.000 žádostí ročně. V úřadech práce kvůli tomu tehdy vzniklo 160 nových úřednických míst. Podle tehdejších podkladů k zákonu se na úředníky mělo vydat minimálně 115,48 milionu korun ročně. Na dávce se loni vyplatilo 159,3 milionu korun.
