Motoristé nepodpoří zvyšování daní ani EET, na sněmu představují program

foto Krizový sněm strany Motoristé sobě, 19. července 2025, Olomouc. Předseda strany Petr Macinka. PC

Olomouc - Motoristé sobě nepodpoří zvyšování daní pro lidi, kteří pracují a podnikají. Nepodporují ani opětovné zavedení elektronické evidence tržeb. Na dnešním sněmu strany v Olomouci to uvedl Boris Šťastný, lídr kandidátky Motoristů v Praze. Zástupci strany delegátům postupně představují program, se kterým půjdou Motoristé do podzimních sněmovních voleb. Podle předsedy strany Petra Macinky je ambiciózní, ale splnitelný.

Fotogalerie

Případné zvyšování daní podle Motoristů není namístě. "Stát má peněz dost, když chce víc, ať nejdříve šetří sám. Motoristé proto nepodpoří žádné další zvyšování daní pro ty, kdo pracují a podnikají. Prosadíme, aby DPH se odváděla jen ze zaplacených faktur, ne z těch vystavených," uvedl Šťastný.

Současně podle něj chce strana posunout hranici pro registraci DPH ze dvou na pět milionů korun. "Analogicky kontrolní hlášení bude povinné pouze pro podnikatele s ročním obratem nad pět milionů," řekl Šťastný.

Opětovné zavedení EET Motoristé nepodporují. "Pokud by se v budoucnu téma elektronické evidence tržeb opět otevřelo, budeme jednoznačně trvat na výjimkách pro všechny malé podnikatele a drobné živnostníky. A to s ročním obratem opět do pěti milionů korun," uvedl Šťastný. U nízkopříjmových osob samostatně výdělečně činných chtějí Motoristé zrušit minimální odvody a nahradit procentuálním výpočtem odvozeným od skutečného zisku. Prosazují též zjednodušení administrativní zátěže pro podnikatele.

Ekonom a lídr Motoristů v Ústeckém kraji Vladimír Pikora uvedl, že nabízí škrty. "My se vracíme k tržní ekonomice. Takže konec dotací. Já už nechci vidět dotace. Na nic. Dotace je socialistické řešení na to, co politici neumí řešit normálně," řekl Pikora. Odmítl i financování politických neziskových organizací.

Dále Motoristé prosazují digitalizaci veřejné správy nebo snížení počtu státních úředníků. Ve školství usilují mimo jiné o zastavení a zrušení inkluze. "To je důvod, který ze státní kasy vyžral 40 miliard korun a zajistil, že dneska jsou školy plné speciálních asistentů pedagoga. Že nám klesá čtenářská gramotnost dětí. Že děti, které by normálně mohly rozvíjet své schopnosti a adaptaci v kolektivu ve speciálních školách, jsou dneska outsidery kolektivu," řekl lídr strany v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor.

Macinka připomněl, že Motoristům v posledních měsících klesají podle předvolebních průzkumů preference. Podle modelu STEM z konce minulého týdne by Motoristé sobě získali 3,5 procenta, o týden dříve čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal Motoristům 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš. "Je potřeba začít klást důraz na program a na osobnosti, které se na jeho prosazování mohou podílet," řekl Macinka.

Program strany podle něj není žádnou sbírkou líbivých hesel, které mají naplnit billboardy. "Náš program je sice ambiciózní, ale zároveň je také určitě naplnitelný," uvedl Macinka.

Motoristé prosazují transformaci Evropské unie v unii suverénních států

Motoristé sobě prosazují transformaci Evropské unie v unii suverénních států. Je podle nich také nutné budovat vztahy s novou americkou administrativou. Usilují též o obnovení spolupráce a dobrých vztahů ve visegrádské čtyřce. Současně jsou proti implementaci migračního paktu do českého právního řádu. Vyplývá to z vystoupení delegátů na dnešním sněmu strany v Olomouci, který se zabývá programem Motoristů před podzimními sněmovními volbami.

Česká zahraniční politika by podle bývalého diplomata a velvyslance Karla Berana, lídra kandidátky Motoristů na Vysočině, měla být realistická a pragmatická. "Pro nás nejsou důležité barvy vlajek na prezidentských palácích. Pro nás je důležité hájit zájmy občanů České republiky. A ty zájmy jsou jasné. Chceme dobré vztahy se sousedy, ať už vládne v Praze, ve Varšavě nebo v Budapešti kdokoliv," řekl Beran.

Česká republika podle Motoristů patří do NATO i do Evropské unie. "To ale neznamená, že musíme souhlasit se vším, co nám Brusel nařídí. Nechceme žádný v czexit, jak se o tom hovoří. Naopak, chceme transformaci Evropské unie v unii suverénních států, kde o našich životech rozhoduje naše vláda, náš Parlament, a nikoli úředník v Bruselu," uvedl Beran.

Za základ obrany státu považuje NATO. "Zároveň víme, že Spojené státy (americké) se stále více zaměřují na Pacifik a řeší problémy vlastní domácí politiky. My musíme být v tomto případě aktivní. Naše politika musí směřovat k tomu, abychom uměli hovořit a budovat vztahy s novou americkou administrativou, abychom neztráceli dobré vztahy s našimi nejbližšími sousedy a uměli s nimi komunikovat a současně, abychom posílili roli Visegrádu," řekl Beran.

Motoristé odmítají emisní povolenky a další zelená opatření, která pokládají za ideologická. I v této souvislosti považuje europoslanec a lídr středočeské kandidátky Filip Turek za nutnou reformu EU, která se podle něj rozhodla chovat jako Sovětský svaz. "My musíme přesvědčit příštího premiéra a příští vládu, aby opravdu určitým způsobem vydírala Evropskou komisi. A za mě osobně by struktura Evropské unie měla být taková, že by vládla Rada ministrů s parlamentem a že se Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou úplně zruší," řekl Turek.

Z hlediska bezpečnosti je pro Motoristy podle někdejší nejvyšší státní zástupkyně a jedničky kandidátky strany v Královéhradeckém kraji Renaty Vesecké zásadní otázkou migrační pakt. "Zásadou bezpečnosti je prevence. A migrační pakt nám rozhodně hranice prevence nestanoví tak, jak bychom chtěli. Motoristé jsou proti implementaci migračního paktu do českého právního řádu. Nechceme povinné kvóty, nechceme povinné odvody za jednotlivé migranty," uvedla Vesecká.

Macinka nevyloučil spolupráci Motoristů a Přísahy, Šlachta k ní nevidí důvod

Macinka se chce příští týden setkat s předsedou hnutí Přísaha a senátorem Róbertem Šlachtou. Nevyloučil přitom obnovení spolupráce obou subjektů pro podzimní sněmovní volby. Šlachta dnes na dotaz ČTK uvedl, že nevidí důvod, proč měnit rozhodnutí svého hnutí jít do voleb samostatně.

V minulosti už obě politická uskupení spolupracovala. Po roztržce Macinky se Šlachtou však Motoristé i Přísaha avizovali, že do voleb do Poslanecké sněmovny půjde každé hnutí zvlášť. Motoristé chtějí oslovit voliče s hlavním lídrem Filipem Turkem, který loni pod hlavičkou spojenectví Přísahy a Motoristů získal mandát europoslance. Na další spolupráci se hnutí neshodla, jejich lídři Šlachta a Macinka se rozešli ve zlém. Nyní se však spekuluje o možné změně krátce před termínem uzavření kandidátek.

"Spoustu lidí o tom mluví, spoustu lidí si o tom povídá, z médií vychází různé věty nebo domněnky. Takže já jsem se v této věci bavil s Róbertem Šlachtou, telefonovali jsme si. A aby tady tyto spekulace neběhaly okolo nás bez nás, tak jsme se domluvili, že se příští týden hned zkraje někde setkáme a promluvíme si," řekl dnes Macinka. Zda se na obnovení spolupráce oba politici domluví, nechtěl předseda Motoristů předjímat. "Nevylučuji vůbec nic," uvedl.

Šlachta považuje za slušné se s Macinkou, který o schůzku požádal, sejít. "Nevidím ale žádný důvod měnit rozhodnutí Republikové rady hnutí Přísaha o tom, že do voleb jdeme samostatně," uvedl na dotaz ČTK.

Podle modelu STEM z konce minulého týdne by Motoristé sobě získali 3,5 procenta, o týden dříve čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal Motoristům 5,5 procenta, od února do dubna se v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš. Přísaha se v průzkumech nedostává výš než nad tři procenta. Vzhledem ke dosavadním předvolebním preferencím tedy oběma subjektům hrozí, že hlasy jejich voličů propadnou.

Volby do Sněmovny se uskuteční 3. a 4. října, lhůta pro podání kandidátek končí v úterý 29. července, do 4. srpna pak budou mít strany ještě možnost podané kandidátky doplňovat, případně měnit pořadí kandidátů.

Kauzami Turka se Motoristé zabývali za zavřenými dveřmi

Kauzami Turka se dnes Motoristé sobě zabývali za zavřenými dveřmi. Politik, který je i čestným prezidentem Motoristů, se na jaře přiznal k překročení povolené rychlosti při jízdě na dálnici. Naopak odmítl podezření, že znásilnil a dlouhodobě se dopouštěl násilí na své bývalé přítelkyni. Dnes Turek před novináře předstoupit odmítl, byť se sněmu aktivně zúčastnil.

Macinka vnímá dálniční kauzu jako Turkovo pochybení. "Byla to naše chyba v důsledku toho, že politické zrání bývá bolestné. Ty ostatní kauzy, musím říct, že pevně stojím za Filipem Turkem. Mockrát jsme se o tom bavili. Čili já znám nějaké detaily, které se toho týkají. Nechci je tady vytahovat, ale má moji plnou důvěru," řekl dnes novinářům Macinka.

Ve svém veřejném vystoupení na sněmu připustil, že Motoristé v minulých měsících namísto vlastních programových vizí plnili stránky médií tématy, která si nepřáli. "Udělali jsme chyby nejen v komunikaci, podcenili jsme částečně sílu mediálního prostoru, kterému jsme sami dali záminku, aby nás náležitě potrestal. Vyslali jsme signály, ale byly to signály slabosti a defenzivy. A to není pro voliče přitažlivé, protože voliči chtějí sílu, nechtějí výmluvy," uvedl Macinka.

Někdejší nejvyšší státní zástupkyně a jednička kandidátky Motoristů v Královéhradeckém kraji Renata Vesecká poukázala na to, že ke kauze podezření ze znásilnění by se měl vyjádřit sám Turek, kterého se bytostně dotýká. "Za sebe, za svoji praxi, kterou mám v oboru trestního práva, musím říct, že skutečně načasování se jeví být zvláštní. Velice důležité je, aby policie konala rychle a objektivně. Aby skutečně rychle a objektivně vyšetřila, jaké byly okolnosti toho skutku a co se opravdu stalo, nebo nestalo," řekla Vesecká.

Obvodní státní zastupitelství Prahy 4 se zabývá trestním oznámení, které na Turka podala jeho bývalá přítelkyně. Server Page not found v červnu napsal, že žena politika viní z několik let trvajícího domácího násilí, vyhrožování střelnou zbraní a v jednom případě i znásilnění, a to v období před 15 až 20 lety. Poslanec Evropského parlamentu obvinění z násilí vůči bývalé partnerce odmítl, připustil jen nevěru.

V dubnu Turek na sociálních sítích fotografii tachometru s rychlostí vyšší než 200 kilometrů za hodinu a spojil ji s jízdou po německé dálnici, kde je taková rychlost povolená. Poté, co na to uživatelé internetu upozornili, Turek připustil, že snímek je z dálnice D5 v Plzeňském kraji.

 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 20.09.2025 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je sobota 20. září 2025

Očekáváme v 03:00 13°C

Celá předpověď