Kyjev/Moskva - Ani třetí kolo rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači o ukončení bojů na Ukrajině v pondělí nepřineslo zásadní posun. Tématem jednání byly mimo jiné i humanitární koridory z obléhaných ukrajinských měst, které podle Ruska mohou začít fungovat od úterního dopoledne, odkdy má platit klid zbraní; kvůli nedodržování příměří se je ale dosud nepodařilo otevřít. Kreml před jednáním oznámil, že Rusko boje zastaví, pokud Ukrajina uzná Krym jako ruský, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a odmítne vstup do jakýchkoli bloků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení nových sankcí proti Rusku, pokud bude pokračovat v invazi. Ze země kvůli válce uprchlo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, konflikt způsobil další nárůst cen ropy, plynu či zlata. Na 14letém maximu se ocitly ceny pšenice, když ukrajinská vláda kvůli obavám z nedostatku potravin zavedla kvóty na export některých komodit.
Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou v Bělorusku podle žádné ze stran nepřineslo výrazný posun ke zlepšení situace. Dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů, uvedli ukrajinští zástupci. Rozhovory budou podle Moskvy pokračovat v nejbližší době. Nejbližší termín, který je ale nutné teprve stanovit, je podle ruského vyjednavače Leonida Sluckého už v úterý.
O zprostředkování jednání se snaží i Turecko, které oznámilo, že na čtvrtek plánuje svolat do města Antalya setkání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny. Rozhovory je připravena zprostředkovat i Čína, tamní ministr zahraničí Wang I novinářům sdělil, že čínský Červený kříž chystá humanitární pomoc Ukrajině. Zároveň ale zopakoval, že přátelství Pekingu s Moskvou je skálopevné. Evropská komise uvedla, že by aktivitu čínské diplomacie ve prospěch zastavení bojů uvítala.
Kyjev souběžně s pondělními rozhovory uvedl, že ruské síly v rozporu s dohodou o humanitárních koridorech dál ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel. Ruská armáda slíbila cesty otevřít z několika ukrajinských měst včetně toho hlavního. Podle map zveřejněných ruskými médii ale některé trasy vedly jen do Ruska a Běloruska. Asi 300.000 lidí čeká na evakuaci v Mariupolu, který zhruba týden čelí ruskému ostřelování a v němž lidem dochází jídlo a voda a jsou odříznuti i od elektřiny a zdroje topení.
V pondělí večer ruské ministerstvo obrany oznámilo, že plánuje zavést humanitární koridory z několika ukrajinských měst od úterního dopoledne. "Ruská strana vyhlašuje klid zbraní a je připravena zajistit humanitární koridory na Ukrajině od 8. března od 10:00 moskevského času (08:00 SEČ)," napsala agentura TASS. Dodala, že Rusko je připraveno otevřít humanitární koridory z Kyjeva a dále z měst Černihiv, Sumy, Charkov a Mariupol. Část těchto koridorů má ale vést do Ruska a Běloruska. Kyjev má výhrady proti evakuaci Ukrajinců do zemí, ze kterých je proti Ukrajině vedena agrese.
Ruská armáda v noci na pondělí opět ostřelovala města v centrální, severní a jižní části Ukrajiny, někde opět zasáhla i obytné domy. Při ruském leteckém bombardování zahynulo ve městě Makariv západně od Kyjeva nejméně 13 civilistů, uvedla ukrajinská záchranná služba.
Podle činitele amerického ministerstva obrany zaznamenaly USA jen malé změny v postupu ruské armády, která naráží na tvrdý ukrajinský odpor. Ruské jednotky se snaží soustředit síly a prostředky pro novou vlnu útoků, uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ruská armádní kolona mířící ke Kyjevu stále stojí. Jeden z amerických činitelů řekl, že Moskva začala v posledních dnech najímat syrské bojovníky. Ukrajinskou armádu posílily v posledních dnech desítky tisíc Ukrajinců, kteří se vrátili domů kvůli mobilizaci, a zapojit se do bojů na této straně chystá podle ukrajinské vlády i přes 20.000 cizinců.
O víkendu zesílila migrační vlna z Ukrajiny do Evropy. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února na Západ přes 1,7 milionu lidí, zejména žen, dětí a starších osob. Během neděle přišlo jen do Polska přes 142.000 lidí, nejvíce za den od vypuknutí války. Západoukrajinský Lvov se podle starosty blíží bodu, kdy už nebude uprchlíkům schopen poskytovat pomoc.
Spojené státy odhadují, že od 24. února Rusové vypálili na Ukrajinu 600 raket a že do ofenzivy se zapojilo 95 procent ruských vojáků, jež Moskva před invazí shromáždila u hranic. Podle ukrajinských zdrojů ztratila ruská armáda už přes 11.000 vojáků. Bilanci ale nelze ověřit, stejně jako lze jen špatně odhadovat počty obětí z řad civilistů. Podle OSN zahynulo nejméně 406 civilistů, z toho 27 dětí, a přes 1200 dalších osob utrpělo zranění. Ukrajinské úřady uvádějí, že bylo zabito přes 2000 civilistů, včetně několika desítek dětí.
Právě ochrana ukrajinského civilního obyvatelstva musí být prvořadým úkolem, shodli se dnes německý kancléř Olaf Scholz, americký a francouzský prezident Joe Biden a Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson. Předseda vlády v Londýně předtím oznámil, že jeho země poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy Kč) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi.
Ruská invaze zároveň dosud způsobila škody na ukrajinské infrastruktuře za deset miliard dolarů (237 miliard korun). Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Obnova podle něj potrvá rok až dva.
Západ kvůli válce dál zesiluje protiruské sankce. Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že Kanada zavede sankce vůči dalším deseti osobám, jež mají blízko k ruskému vedení. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli uvedl, že USA a jejich evropští spojenci zvažují i zákaz dovozu ruské ropy. Kvůli tomuto prohlášení už výrazně klesly evropské akcie. Cena severomořské ropy Brent se v pondělí kolem půlnoci SEČ přiblížila historickému maximu z července 2008 a velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé vystoupala na 345 eur (asi 8800 Kč) za megawatthodinu, což je nárůst o 60 procent.
Ukrajina se rozhodla pozastavit vývoz některých zemědělských produktů kvůli obavám z nedostatku potravin v zemi. Vývoz masa, žita, ovsa, pohanky, cukru, prosa a soli bude zastaven a export pšenice, kukuřice, drůbeže, vajec a oleje bude možný jen s povolením ministerstva hospodářství, sdělila ukrajinská vláda.
Ruský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) Michail Uljanov oznámil, že Rusko podporuje návrh šéfa MAAE Rafaela Grossiho na třístranná jednání o zajištění bezpečnosti jaderných zařízení na Ukrajině. Ruská armáda totiž minulý týden ostřelovala na Ukrajině Záporožskou jadernou elektrárnu.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
