Posilování české koruny je v poslední době žhavým tématem. Vývoj jejího kurzu má dopad na celou českou ekonomiku. Centrální banka každého státu může prostřednictvím své monetární politiky ovlivňovat nejen kurz své měny. Přečtěte si v čem vlastně monetární politika spočívá, jakých využívá nástrojů a jaké jsou důsledky jejího uplatňování.

Monetární politika je součástí a nástrojem hospodářské politiky. Je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz - inflace. V české republice plní funkci centrální banky Česká národní banka (ČNB).

Přímé a nepřímé nástroje monetární politiky

Centrální banka používá k prosazení svých měnově-politických cílů celou řadu různých nástrojů, které ovlivňují jak fungování jednotlivých komerčních bank, tak i chod celé ekonomiky daného státu. Nástroje monetární politiky se dělí na přímé a nepřímé.

Přímé nástroje monetární politiky představují:

• pravidla likvidity

• úvěrové kontingenty

• úrokové limity (úrokové stropy)

• povinné vklady

Přímé, resp. direktivní nástroje, jsou ve vyspělých ekonomických systémech využívány velmi zřídka a jejich použití svědčí o selhání nástrojů nepřímých. Pravidla likvidity jsou určována buď stanovením závazné struktury jejich aktiv a pasiv nebo formou některých vzájemných vazeb mezi nimi. Slouží k zajištění likvidity obchodních bank. Úvěrové kontingenty spočívají v direktivním stanovování limitů úvěrů. Rozlišuje se relativní a absolutní úvěrový kontingent. Úrokovými limity může centrální banka komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit. Povinné vklady se většinou týkají centrálních institucí nebo orgánů místní samosprávy.

V moderních ekonomikách jsou mnohem častěji využívány nepřímé nástroje monetární politiky:

• diskontní nástroje

• operace na volném trhu

• povinné minimální rezervy

• konverze a swapy cizích měn

• intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu

Diskontní nástroje představují úrokové sazby a další podmínky úvěrů, které centrální banka poskytuje obchodním bankám v domácí měně – to významně ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank. Obchody na volném trhu znamenají nákup nebo prodej cenných papírů centrální bankou od komerčních bank. Tím jsou zvyšovány nebo snižovány jejich likvidní rezervy a zároveň i jejich úvěrová kapacita. Povinné minimální rezervy jsou stanoveny procentem z celkové sumy primárních vkladů obchodních bank. Každá změna rezerv tedy ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank, protože se změní objem prostředků, se kterými může daná komerční banka disponovat. Nákupem a prodejem cizích měn centrální bankou od komerčních bank je také ovlivňována úvěrová kapacita obchodních bank – jedná se buď o konverze či swapy cizích měn. Intervencí ve prospěch či neprospěch devizového kurzu centrální banka nejčastěji ovlivňuje vývoj obchodní bilance státu a míru inflace.

Cíle monetární politiky

Monetární politika představuje regulaci množství peněz v ekonomice za účelem dosažení určitých makroekonomických cílů. Jedná se o peněžní a úvěrovou politiku. Z dlouhodobého hlediska sleduje monetární politika především tyto cíle:

• udržení stability cenové hladiny

• zabezpečení vyrovnanosti platební bilance

• dosažení plánovaného ekonomického růstu

• udržení únosné míry nezaměstnanosti

V krátkodobém časovém horizontu reguluje monetární politika množství peněz v oběhu a úrokové sazby.

Expanzivní monetární politika

Expanzivní měnová politika je charakterizována zvyšováním nabídky peněz a tím je stimulována agregátní poptávka. Krátkodobým efektem expanzivní měnové politiky je zvýšení úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Nedochází k vysokému růstu cen, ale využití veškerých výrobních zdrojů znamená zvýšení úrovně cen.

Z dlouhodobého hlediska představují efekty expanzivní monetární politiky růst rovnovážné úrovně cen, která odpovídá růstu sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti a nemění se ani výše úrokových měr.

Restriktivní monetární politika

Restriktivní monetární politika představuje naopak snižování nabídky peněz. V krátkodobém časovém horizontu znamenají efekty restriktivní monetární politiky pokles úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Případné volné zdroje výrobních faktorů znamenají pokles cenové hladiny.

Dlouhodobé efekty restriktivní monetární politiky mají za následek snížení rovnovážné úrovně cen, která odpovídá snížení sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti.

Současná měnová politika ČNB

Dne 7. 8. 2008 rozhodla bankovní rada ČNB o snížení úrokových sazeb. Klíčová dvoutýdenní (2T) repo sazba klesla z 3,75 procenta na 3,50 procenta. Podle očekávání česká koruna po tomto kroku oslabila. 2T repo sazba souvisí s operacemi na volném trhu. Současně s tím klesla o 0,25 % i diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %, které patří do diskontních nástrojů monetární politiky. Jedná se o úrokové sazby úvěrů, které poskytuje centrální banka obchodním bankám v domácí měně. Snižováním úrokových sazeb ČNB tedy znamená expanzivní měnovou politiku. Poptávka po penězích ze strany obchodních bank se snížením těchto sazeb poroste a zvýší se úvěrová kapacita obchodních bank. Dá se očekávat zlevnění úvěrů.

V následující tabulce je uveden vývoj uvedených úrokových sazeb ČNB v roce 2007 a 2008.