Modlitební knihy šumavského tiskaře Steinbrenera měli i indiáni

foto Jihočeské muzeum otevřelo 17. dubna 2019 výstavu Johann Steinbrener: příběh vimperského knihtisku. Na snímku je vzorník desek k modlitebním knihám.

České Budějovice - Jihočeské muzeum otevřelo výstavu Johann Steinbrener: příběh vimperského knihtisku. Přibližuje rodinnou firmu, která měla ve Vimperku za 30. let 20. století 1000 zaměstnanců a jejíž modlitební knihy vycházely v 30 jazykových mutacích, náklad dosáhl 100 milionů kusů. ČTK to řekl spoluautor výstavy Lukáš Pelikán. Výstava připravená ke 110 letům od smrti tiskaře potrvá do 27. října.

Těžištěm Steinbrenerova nakladatelství byly lidové kalendáře, jichž se do 30. let 20. století prodalo 35 milionů, a modlitební knihy, kterých do roku 1930 vyšlo takřka sto milionů. Bylo jich přes 500 druhů. U katolických věřících v USA byly oblíbené takzvané Nebeklíče. V roce 1930 měla firma tisíc zaměstnanců, což byla pětina obyvatel Vimperka.

Jihočeské muzeum otevřelo 17. dubna 2019 výstavu Johann Steinbrener: příběh vimperského knihtisku. Na snímku je podobenka Johanna Steinbrenera a rytířský kříž Řádu císaře Františka Josefa. "Kalendáře a modlitební knihy byly pilíře, díky kterým firma zaznamenala celosvětový úspěch. Johann Steinbrener začínal překupováním kalendářů, ale byl si vědom toho, že nevyhovují místním obyvatelům. Přizpůsobil je prostému člověku," řekl Pelikán. Ve vitrínách jsou kalendáře vojenské, náboženské i zábavné s recepty, nejstarší z roku 1877. V expozici jsou i šroubový lis, litery, ozdobné raznice nebo mosazné štočky na zdobení knih.

Modlitební knihy vyšly i v indiánských a afrických jazycích. Firma je vyráběla i ze slonové kosti, z buvoloviny, zdobila perletí či sametem. Známé byly i kolibří korány. Největší úspěch zažila firma za první republiky. Po smrti Steinbrenera převzali podnik synové Johannes a Rupert.

Jihočeské muzeum otevřelo 17. dubna 2019 výstavu Johann Steinbrener: příběh vimperského knihtisku. Na snímku jsou kalendáře. Po roce 1948 stát firmu znárodnil. Majitelé byli odsunuti do Rakouska, v Schärdingu ji obnovili. Dnes ji řídí prapravnuk zakladatele Hans-Jörg Steinbrener, zaměřuje se na uměleckou knižní vazbu a rodinná alba.

Vimperské tiskárny se v 50. letech 20. století staly součástí plzeňských tiskařských závodů Stráž, jež v roce 2003 zanikly. Dva dřívější ředitelé podniku ale podle Pelikána založili své firmy, jež stále fungují: S-tisk a Akcent. "Ve druhé polovině minulého století byla každá šestá (česká) kniha tištěna ve Vimperku," řekl Pelikán. Vimperk je po Plzni druhé místo v Čechách, kde se tiskly knihy.

Ve Vimperku působil již v 80. letech 15. století pasovský tiskař Johann Alakraw, který tam vytiskl první český kalendář. V polovině 19. století navázal na tradici Johann Steinbrener (1835 - 1909), když si v rodném domě U Slona založil knihařskou dílnu a obchod. Pocházel z rodiny německého obchodníka s látkami. V začátcích obcházel s knihami i jarmarky, poutě či náboženské slavnosti, cestoval hodiny pěšky s nůší na zádech.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je úterý 23. července 2019

Očekáváme v 23:00 23°C

Celá předpověď