Mnozí učitelé v českých školách neví, jak rozpoznat nadané žáky

foto Ilustrační foto - Žáci první třídy na základní škole na náměstí Svobody v Praze 6 pokračovali ve výuce 4. ledna 2021 po vánočních prázdninách. Do lavic se vrátili jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, znovu se otevřely ještě mateřské a speciální školy. Zbytek žáků a studentů se kvůli šíření epidemie koronaviru opět učí distančně.

Praha - Mnozí učitelé v českých školách neví, jak rozpoznat nadané žáky a jak s nimi pracovat. Vzdělávání nadaných dětí a rozvoj jejich talentu není v Česku prioritou. Na mezinárodní konferenci Talent na školách, která se konala dnes a ve čtvrtek v Praze, to řekla psycholožka a předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková. K podobným závěrům letos došla ve své zprávě i Česká školní inspekce (ČŠI). Národní pedagogický institut (NPI) nyní připravuje novou koncepci podpory nadání, informovala garantka podpory nadání NPI Zdeňka Chocholoušková.

"Alespoň základní informace o péči o nadané by měl mít každý pedagog," uvedla Vondráková s odkazem na dokumenty Světové rady pro nadané a talentované děti (World Council for Gifted and Talented Children).

Podle ní je potřeba talentované žáky najít, protože zanedbávání nadání u nich může vést k promarnění talentu, psychickým obtížím a frustraci. Nadaní žáci potřebují k rozvoji výuku, která bude obsahovat mnoho podnětů k rozvoji a bude individuální. Nadané děti mají totiž jiné vlastnosti, potřeby a projevy chování než běžní žáci. Podle psycholožky a ředitelky školy pro mimořádně nadané děti v Bratislavě Jolany Laznibatové jsou nadané děti mimo jiné aktivnější, vnímavější a mají lepší představivost. Zároveň mají tyto děti sklony k nerespektování autorit a k individualismu.

To, že v českých školách někteří učitelé neumí rozpoznat nadané a mimořádně nadané děti, uvádí i zpráva ČŠI ze srpna. "Na základních školách (ZŠ) bylo jen pět procent žáků a na středních (SŠ) jen sedm procent žáků identifikováno jako žáci nadaní a méně než 0,1 procenta žáků jako mimořádně nadaní, což je výrazně méně, než by mělo podle předpokladů být," uvedla ČŠI. Podle odhadů odborníků je přitom 20 až 25 procent nadaných žáků.

Podle ČŠI se školy k podpoře rozvoje nadaných žáků hlásí ve svých vzdělávacích programech, ve výuce to ale mnohde patrné není. Rovněž pedagogové se rozvíjení svých dovedností ohledně péče o nadané žáky podle zjištění inspektorů věnují v malé míře. Nějaký kurz nebo seminář z nabídky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který je zaměřený na vzdělávání nadaných žáků, absolvovala v posledních dvou letech asi čtyři procenta pedagogů ZŠ a tři procenta pedagogů SŠ.

Podpora rozvoje nadání a péče o nadané žáky v Česku se dosud řídila koncepcí, která byla platná pro období let 2014 až 2020. Nyní pracuje NPI na nové koncepci, která by mohla platit do roku 2024. Aktuálně jsou v republice krajské sítě podpory nadání, pedagogům je k dispozici mimo jiné e-learningový program, jak nastavit podporu nadaných na škole, a další materiály. Vzniknout by v roce 2023 měla rovněž pracovní skupina k nadání, v níž by měl být členem i zástupce ministerstva školství, uvedla Chocholoušková.

Mezi nadané patří podle vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami děti, které mají ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň schopností v jedné či více z pěti oblastí dovedností, a to rozumových, pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních. Za mimořádně nadaného žáka se považuje dítě, které má v těchto oblastech velmi vysokou úroveň, výjimečné rozložení schopností a je v nich zároveň tvořivé.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pátek 27. ledna 2023

Očekáváme v 9:00 -1°C

Celá předpověď