Mluvčí Kremlu: Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví

foto Zásobník zemního plynu - ilustrační foto.

Moskva - Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. Uvedl to dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoli přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Peskov uvedl, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly "jiné podmínky". Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou.

V reakci na dotazy novinářů Peskov také uvedl, že dekret není retroaktivní. To znamená, že Rusko nebude požadovat rubly za plyn, který byl do Evropy již dodaný.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes uvedl, že Rusko nabídlo západním zemím spravedlivý systém placení za plyn v rublech, jehož podmínky jsou přijatelné. "Důvodem přechodu na národní měnu je naprostá nespolehlivost západních protějšků, nechceme být závislí na systému, který nám může být kdykoli uzavřen. A nechceme být závislí na systému, jehož provozovatelé nás mohou okrást o peníze," citovala Lavrova agentura TASS.

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně, za kterou pak Gazprombank nakoupí rubly a uloží je na klientův rublový účet. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Západní představitelé tento model odmítají.

Analytici upozorňují, že na dosavadním způsobu placení se toho dekretem příliš nezmění, protože odběratelské země budou dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.

Dodávky plynu pokračují nehledě na požadavek Kremlu platit rubly

Dodávky ruského plynu do Evropy pokračují bez přerušení. Průtoky dvěma ze tří hlavních plynovodů přivádějících ruský plyn do Evropy - Nord Streamem 1 přes Baltské moře a plynovedem přes Ukrajinu na Slovensko, zůstaly stabilní. Průtoky další hlavní trasou, plynovodem Jamal přes Bělorusko, změnily směr a přivádějí plyn z Německa do Polska. To však není neobvyklé a nemusí to nutně znamenat novou politiku, upozornila agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom oznámil, že pokračuje v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu podle požadavků evropských zákazníků. Podle ruské tiskové agentury RIA si Gazprom na dnes zarezervoval také kapacitu pro dodávky do Evropy plynovodem Jamal. Ne vždy však Gazprom rezervovanou kapacitu využije.

Údaje slovenského provozovatele plynovodů Eustream ukazují, že denní nominace, tedy požadavky na dodávky ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu, vzrostly v pátek na nejvyšší hodnotu od 30. listopadu, uvedla agentura Reuters.

Podle dekretu ruského prezidenta mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Západní představitelé tento model odmítají.

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně. Za tu by Gazprombank nakoupil rubly a uložil je na klientův rublový účet. Z toho by se pak uskutečnila platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.

Evropské státy, který za ruský plyn platí převážně v eurech, tvrdí, že Rusko nemá právo měnit smlouvy. Skupina zemí G7 ruský požadavek odmítla.

Ceny plynu v Evropě od Putinova oznámení, že plánuje požadovat platby za plyn v rublech, kvůli nejistotě kolem dekretu rostly. Cena termínového kontraktu na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si od oznámení připsala zhruba deset procent. Dnes nejprve pokračovala v růstu, později však své zisky smazala.

Rusko je důležitým dodavatelem energetických surovin do Evropy. Tyto dodávky jsou nejsilnější pákou, kterou může Putin využít v boji proti sankcím, jež na Rusko uvalují západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu, upozornila agentura Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden řekl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé platili za zemní plyn v rublech okamžitě. Z technologického hlediska půjde o delší proces. Analytici v Moskvě předpokládají, že systém začne plně fungovat možná až v květnu. Agentura Reuters s odvoláním na svůj zdroj uvádí, že součástí některých kontraktů je, že plyn je dodán ještě před zaplacením, což znamená, že kohoutky nebudou zavřené okamžitě.

Gazprom dnes také oznámil, že jeho vývoz plynu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz v prvním čtvrtletí klesl o 27,1 procenta na 38,5 miliardy metrů krychlových. V samotném březnu vývoz meziročně klesl o 16 procent v průměru na 494 milionů metrů krychlových denně, což ale bylo o 17 procent více, než činil průměr v únoru, a nejvyšší údaj za sedm měsíců.

Podle odborníků není řešení pro zastavení plynu, Putin si nechává prostor

Státy na východ od Německa a Rakouska včetně těchto dvou zemí nemají podle odborníků recept na případné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ruský prezident Vladimir Putin si ale nechává prostor na případnou změnu svého rozhodnutí, uvedli experti, které dnes ČTK oslovila. Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého ode dneška odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

"Domnívám se a pevně věřím, že země EU nebudou platit Rusku za plyn v rublech. Na druhou stranu je tu však určitě pravděpodobnost na částečné nebo i zásadnější omezení dodávek plynu z Ruska, na což především země od Německa a Rakouska na východ včetně nich nemají recept," řekl dnes ČTK energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj by státy musely přistoupit k zásadním regulacím spotřeby plynu, což by v první řadě omezilo průmysl, energetiku a následně domácnosti. Následně by to zasáhlo i celou ekonomiku.

"Současně zdůrazňuji, že Putin si stále nechal určitý prostor pro ohýbání svých vyjádření. Takže je předčasné spekulovat, co vlastně bylo řečeno. Tak či onak to ukazuje, jak špatně na tom Evropa a onen německý region nyní ohledně dodávek plynu je," uvedl Šnobr. I když nyní Putin ustoupí, bude mít podle něj v následujících měsících a letech dost prostoru dále Evropu vydírat a držet ceny plynu velmi vysoko, pokud se mu to bude hodit.

Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň považuje Putinův dekret za překvapivý. "Zásadní bude odpověď na otázku, kde by EU musela kupovat rubly na vložení na účet v ruské bance. Pokud by je měly kupovat na otevřeném trhu, bylo by to téměř nemožné, tolik rublů ve zbytku světa k dispozici totiž není. Pokud by rubly měli evropští odběratelé plynu kupovat od těch ruských bank, kde by si museli otevřít rublové účty, pořád je ještě možné, že by to bylo proveditelné," uvedl Bartoň.

Pokud by zůstaly v platnosti původní ceny v eurech, bylo by kupujícím podle Bartoně celkem jedno, na kolik rublů a podle jakého kurzu si Rusko interně tato eura smění. "To je ale zatím méně pravděpodobná možnost. Pravděpodobnější je, že si Rusko chce svým vlastním směnným kurzem přepočítávat původní eurové kontrakty, aby z EU dostalo ještě více eur, než kolik bylo nasmluvněno. Pokud by na to EU přistoupilo, vydalo by se všanc zcela umělému nastavování ruského kurzu a tedy eurové ceně za dodávaný plyn," uvedl Bartoň.

Putin podle Bartoně sám nechce dodávky přerušit, už jen proto, že potřebuje i technologicky, aby plyn někdo odebíral. "Skladovací prostory nejsou nafukovací a uzavřít vrty není ani levné, ani jednoduché, ani rychlé," dodal Bartoň.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent. U Německa podle Eurostatu podíl ruského plynu na dodávkách činí 65 procent.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je středa 5. října 2022

Očekáváme v 21:00 14°C

Celá předpověď