Praha - Pandemie koronaviru, rostoucí náklady na provoz, zejména na energie, ale také například zvyšování cen mléka nebo zdražení obalového materiálu přinutily mlékárny zdražit výrobky, někde i o 35 procent. Některé menší kvůli tomu ztratily zákazníky, lidé totiž v krizi šetří a kupují méně regionálních výrobků. O mléčné výrobky tak mají menší zájem drobné obchody, některé i krachují. Vyplývá to z ankety ČTK mezi oslovenými mlékárnami. Podle některých se ale situace zlepšuje, trh s energiemi se stabilizoval. Krize nemá vliv například na dlouhodobé kontrakty Mlékárny Hlinsko, která výrobu zahájila před 80 lety, 1. dubna 1943.
Mlékárna Hlinsko je tradičním producentem mléčných výrobků známých značek jako jsou například Tatra či Salko. V období pandemie se mlékárně změnila skladba zákazníků, protože například gastronomické provozy byly uzavřené, problémy byly s exportem i s dodržováním vládních opatření. "Myslím, že jsme obstáli velmi dobře, za celou dobu jsme museli na pár dnů uzavřít jen jeden provoz, což nijak významně neovlivnilo dodávky našich výrobků zákazníkům," uvedl generální ředitel společnosti Jiří Tvrdík.
Mlékárna se musela vypořádat i s nárůstem cen energií a surovin, které se začaly zvyšovat už v druhé polovině roku 2021. Byla nucena výrobky zdražit, aby pokryla zvýšené náklady. Na elektrickou energii a zemní plyn byly v lednu letošního roku skoro čtyřnásobné proti nákladům v lednu před dvěma roky, pohybovaly se v desítkách milionů korun. Společnosti se nicméně podařilo udržet dlouhodobé kontrakty s obchodními partnery. Udržel se i podíl vývozu, který dosahuje asi třetiny až poloviny produkce. "V rámci exportu se nám za poslední roky nejvíce daří posilovat v několika zemích Afriky," uvedl Tvrdík.
Významný propad nezaznamenala v prodeji výrobků ani Mlékárna Valašské Meziříčí, a to i přesto, že jejich ceny zvýšila v průměru o 20 až 25 procent. "Došlo, stejně jako na celém trhu, k opakovanému navýšení cen našich výrobků, zejména v posledním roce a půl, které bylo způsobeno zvýšením cen všech surovin a materiálů, a to zejména jako důsledek růstu cen energií. Po zastropování cen došlo ke zklidnění, ceny materiálů a surovin se stabilizovaly, některé se drobně snížily, brzy snad dojde i k významnějšímu poklesu cen materiálů," uvedl manažer společnosti Zdeněk Bukovjan. Firma se podle něj pomalu vrací ke standardu, který byl asi před třemi lety. Mlékárna Valašské Meziříčí si loni připomínala 30 let od svého založení.
Zákazníky i přes podzimní zvýšení cen neztratila ani královéhradecká mlékárna U Josefa. Mlékárna musela zvýšit ceny výrobků přibližně o deset procent. "Věrní zákazníci nám neubyli, vidíme, že lidé stále mají zájem o zdravé a kvalitní výrobky z mléka," řekla vedoucí mlékárny Gabriela Pourová. Hospodaření mlékárny je podle ní "lehce nad nulou". Provoz se mlékárna snaží zlevnit, například pořízením nového pasterizačního zařízení by měla uspořit na energiích a vodě.
Několik odběratelů naopak ztratila minimlékárna Mláka z Jindřichohradecka, důvodem byl krach několika malých obchodů. "Přijde mi, že po covidu se lidé nenaučili znovu nakupovat v těchto malých krámcích. Naučili se, že jednou za týden musí do velkého obchoďáku, a tam nakoupí všechno. V naší prodejně jsme se vůbec nedostali na tržby, jaké jsme měli před covidem," řekla vedoucí mlékárny Hana Andrlová.
Mlékárna v Radonicích u Prahy, která vyrábí hlavně sýr balkánského typu, musela kvůli rostoucím nákladům na provoz a vysokým cenám mléka omezit některé aktivity a přišla o 40 procent odbytu. "Kdybychom neměli další část podnikání, a to zemědělskou výrobu a reality, budeme ve ztrátě," řekl majitel mlékárny Tomáš Němec.
Ve ztrátě minulý rok kvůli vyšším nákladům, které se do cen sýrů podařilo promítnout jen zčásti, skončila Mlékárna Polná. Ceny svých výrobků zvýšila mlékárna o 35 procent. "Hlavní zdražení bylo loni v říjnu, ale největší ztráty jsme měli v létě," uvedl jednatel Miloš Kvasnička. Podotkl, že smlouvy s obchodníky se uzavírají na čtvrt i půl roku dopředu.
Liberecká firma Mléko Jeřmanice promítne náklady do cen výrobků v nejbližších dnech. "Počítám, že o pět až deset procent podle druhu výrobku se ještě cena zvedne. Marži máme minimální, pro nás je hlavní, abychom zachovali nabídku zákazníkům, všechno tam promítnout nemůžeme, to by lidi nezaplatili," řekl ČTK jednatel mlékárny David Erlebach. Podobně se vyjádřil majitel Kozí farmy Pěnčín na Jablonecku Josef Pulíček. "Poptávka v závěru loňského roku se podstatně snížila, důvodem je pokles kupní síly," řekl Pulíček. I to je podle něj důvod, proč nemohou plně do cen promítnout výrazný růst nákladů. "Přišli bychom o odbyt, nikdo by to nezaplatil," dodal majitel farmy.
Farmáři z Držovic u Úštěka na Litoměřicku mají za to, že se po loňském propadu tržeb kvůli zdražování začíná situace na trhu stabilizovat. Manželé Jakub a Jana Laušmanovi, kteří farmu v malé vesnici vlastní, ČTK řekli, že letos se začíná obchodu opět pomalu dařit. Mají za to, že jim letos k vyššímu prodeji zřejmě pomohlo ukončení činnosti některých konkurentů. Produkty pár příliš nezdražil, přestože platí mnohonásobně víc třeba za obalové materiály. Kromě farem ukončují činnost také menší obchody, kam pár své výrobky dodává, proto se teď soustředí na vyhledávání nových odběratelů.
