Brusel - Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu překvapivě výrazně klesla a dostala se na 2,4 procenta, což je nejnižší hodnota od léta roku 2021. V říjnu činila 2,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Meziměsíčně pak ceny klesly o půl procenta a dál se snižují zejména ceny energií.

Meziroční tempo růstu cen výrazně klesá už tři měsíce, což zpochybňuje tvrzení Evropské centrální banky (ECB), že inflace zůstává příliš vysoko. Mezi analytiky tak sílí přesvědčení, že ECB už na jaře začne snižovat základní úrokové sazby. S jejich zvyšováním začala v červenci loňského roku a základní sazbu postupně zvýšila na 4,50 procenta.

Ekonomové s listopadovým poklesem cen počítali, v průměru se ale domnívali, že inflace zmírní pouze na 2,7 procenta. Výraznější zmírnění inflace tak znamená úlevu zejména pro ty domácnosti, které kvůli silnému růstu cen čelí krizi životních nákladů. Před rokem byla inflace v eurozóně nad deseti procenty. V České republice, která ale není členem eurozóny, míra inflace v říjnu vzrostla na 8,5 procenta a patří k nejvyšším v Evropské unii. Předběžná data za listopad nejsou k dispozici. Před rokem činila inflace v Česku 15,1 procenta.

Z hlavních složek, které utvářejí celkovou hodnotu, se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák. Meziroční růst u nich činí 6,9 procenta ve srovnání s růstem o 7,4 procenta v říjnu. Meziměsíčně ceny v této kategorii vzrostly o 0,4 procenta. V dominantním sektoru služeb míra inflace polevila na čtyři procenta z říjnové hodnoty 4,6 procenta, meziměsíčně ceny předběžně o 0,9 procenta klesly.

Ceny energií v eurozóně vykázaly v listopadu podle předběžných údajů meziroční pokles o 11,5 procenta ve srovnání s meziročním poklesem o 11,2 procenta v říjnu. Meziměsíčně pak energie zlevnily o 2,2 procenta.

Inflace tak rychle klesá k dvouprocentnímu cíli, který si ECB stanovila jako strop zachování cenové stability. Tvůrci měnové politiky ale varují před přílišným optimismem a upozorňují, že závěrečná fáze boje s inflací bývá nejtěžší. Guvernér italské centrální banky Fabio Panetta se proti postoji ECB zcela nevymezil, ale upozornil na rizika spojená s tím, když úrokové sazby zůstanou vysoko příliš dlouho.

"Doba trvání této fáze bude záviset na vývoji makroekonomických proměnných; mohla by být krátká, jestliže pokračující útlum ekonomické aktivity urychlí pokles inflace," řekl Panetta, který zasedal ve vedení ECB. "Musíme se vyhnout zbytečným škodám na ekonomické aktivitě," citovala jej agentura Reuters.

Investoři stále více ignorují výslovný pokyn prezidentky ECB Christine Lagardeové ohledně stabilních sazeb na několik čtvrtletí. Nyní předpokládají, že ECB příští rok sníží základní sazby celkem o 115 bazických bodů a s prvním snížením téměř napevno počítají do dubna. Hlavním důvodem jejich odlišného názoru je fakt, že projekce ECB nebývají přesné, uvedl Reuters. V posledních letech byla ECB několikrát nucena od svých vlastních doporučení ustoupit.

Ekonomové poukazují na to, že hospodářský růst v eurozóně je slabší, než ECB očekávala, zatímco trh práce se zhoršuje a poptávka po úvěrech vymizela. To vše ukazuje na rychlou dezinflaci, tedy výrazné zmírňování inflace. "A mnohem výraznější dopady zpřísňování měnové politiky se teprve projeví, protože úrokové platby se pořád zvyšují," upozornil ekonom banky ING Bert Colijn. "Trh má tedy pravdu, když na rok 2024 začíná počítat se snížením sazeb. My si myslíme, že toho prvního bychom se mohli dočkat už do léta," dodal.

Roční míra inflace v zemích eurozóny - v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:

* odhad

Zdroj: Eurostat

EU inflace listopad FLEŠ