EK připraví plán na omezení počtu migrantů, kteří míří do EU přes Balkán

foto Ilustrační foto - Ministr vnitra ČR Vít Rakušan a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová vystoupili na tiskové konferenci po neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra v rámci českého předsednictví v Radě EU, 11. července 2022, Praha.

Brusel - Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. Řekla to eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze příchodům migrantů bez nároku na azyl bránit efektivněji. Český ministr vnitra Vít Rakušan prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

Ministři se v Bruselu sešli poté, co nová italská vláda začala odmítat lodě nevládních organizací zachraňujících migranty. Kvůli nevpuštění lodě Ocean Viking do svých přístavů se minulý týden dostala do sporu s Francií, která plavidlu nakonec dovolila přistát u svých břehů. Brusel minulý týden představil plán pro rychlé zlepšení situace na středomořské cestě.

Ten počítá mimo jiné s tím, že odpovědnost za přijímání lodí se zachráněnými migranty bude nadále na státech, do nichž zamíří. Itálie naproti tomu chce, aby se o ně postaraly země, z nichž pocházejí organizace provozující záchranářské lodě. Podle Rakušana dnešní jednání provázela konstruktivní atmosféra bez emocí a Itálie nijak neodmítala plán komise. O spokojenosti s jednáním mluvil po jeho skončení i italský ministr vnitra Matteo Piantedosi.

Během debaty se probírala i situace Rakouska, Slovenska a dalších zemí střední Evropy, které požadují, aby Brusel přišel s novými pravidly i pro balkánskou trasu.

"My chceme definovat problémy na všech trasách," prohlásil Rakušan, který za české předsednictví EU schůzku vedl. Podle unijních statistik narostl za deset měsíců letošního roku proti stejnému období loňska počet migrantů mířících nelegální cestou do EU o 77 procent na celkových 281.000 lidí. Některé státy včetně Česka na vývoj reagovaly zavedením hraničních kontrol. Další tento krok zvažují. Opatření na česko-slovenské hranici vneslo napětí do vztahů Prahy a Bratislavy.

Rakousko zase kvůli nespokojenosti s dosavadní situací hrozí, že nepodpoří rozšíření schengenského prostoru. Prostor volného pohybu by se měl podle výzvy Evropské komise brzy rozšířit o Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner sice označil dnešní jednání za velmi přínosné, dodal však, že v současnosti si rozšíření Schengenu "neumí představit".

"Je důležité, abychom řešili balkánskou trasu efektivněji než dosud," řekla eurokomisařka Johanssonová. EU se podle ní snaží uzavírat dohody se zeměmi, přes něž migranti putují, na jejich vracení. Chce také přesvědčit Srbsko k rychlému sladění vízové politiky, které by zabránilo migrantům z některých bezpečných zemí dostávat se do EU. Místopředseda komise Margaritis Schinas po jednání upřesnil, že plán počítající s okamžitými opatřeními komise zveřejní do 6. prosince, kdy se uskuteční summit EU se zeměmi západního Balkánu.

Johanssonová i Rakušan podotkli, že dlouhodobé řešení problémů na všech trasách by měla přinést dohoda na reformě migrační politiky, jejíž návrh před více než dvěma lety předložila komise. České předsednictví by chtělo její část včetně principů posilujících vzájemnou solidaritu států projednat na příštím zasedání ministrů 8. prosince. Tam budou zástupci vlád probírat také zmíněné rozšíření schengenského prostoru.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 4°C

Celá předpověď